12 C 64/2022-101 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná jako vlastník bytové jednotky [číslo] o podlahové ploše 53,21 m2 se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech domu [adresa] a na pozemcích parc.č. St. [číslo], [číslo], [číslo], v katastrálním území Cheb (dále jen„ předmětný byt“), je povinna přispívat na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jejímu podílu na společných částech. Rozhodnutím shromáždění vlastníků ze dne 8. 2. 2021 byla určena výše záloh v částce 16 Kč za 1 m2 podlahové plochy, tedy pro žalovanou záloha včetně tzv. fondu měřící techniky v měsíční částce 18 Kč měsíční částkou ve výši 869 Kč. Rozhodnutím shromáždění vlastníků ze dne 8. 2. 2021 byla dále stanovena platba do fondu oprav - ostatní ve výši 100 Kč na bytovou jednotku. Dle Příkazní smlouvy o zajišťování správy domu ze dne 24. 11. 2015 uzavřené mezi společenstvím a SBD [obec] je žalovaná povinna hradit měsíční poplatek za správu ve výši 126 Kč a poplatek za vedení účetnictví ve výši 38 Kč, po valorizaci od května 2019 poplatek za správu ve výši 128 Kč a poplatek za vedení účetnictví ve výši 39 Kč. Splatnost plateb byla v souladu s čl. XV, bod 6 stanov společenství stanovena do 15. dne běžného měsíce. Žalovaná neuhradila zálohu na náklady spojené se správou domu a pozemku včetně fondu měřící techniky spolu s poplatkem za správu domu a vedení účetnictví včetně platby do fondu oprav – ostatní za měsíce září 2021 až prosinec 2021 v měsíční výši 1 136 Kč, celkem tak částku 4 544 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Ze zápisu ze shromáždění společenství vlastníků ze dne 8. 2. 2021 má soud za prokázané, že byla schválena výše příspěvku do fondu oprav na částku 16 Kč za 1 m2, dále byly schváleny platby do fondu měřící techniky ve výši 18 Kč/bytová jednotka a výše platby 100 Kč/bytovo jednotku měsíčně představující příspěvek na výkon funkce statutárního orgánu. Žalovaná jakožto vlastník předmětného bytu byla s účinností od 1. 1. 2020 povinna hradit za správu domu a pozemku částku 1 136 Kč (sestávající z dlouhodobé zálohy na opravy ve výši 851 Kč odsouhlasené shromážděním vlastníků jednotek domu, když rozhodnutí o výši záloh náleželo v souladu se stanovami společenství do pravomoci shromáždění vlastníků jednotek, FO na měřiče ve výši 18 Kč, FO ostatní částku 100 Kč, za správu částku 128 Kč, platbu za účetnictví ve výši 39 Kč – odměna SBD [obec] dle příkazní smlouvy o zajišťování správy domu ze dne 24. 11. 2015 upravená v souladu se smlouvou o míru inflace). Z přehledu pohledávek žalobce za žalovanou vyplývá, že žalovaná neuhradila zálohu na náklady spojené se správou domu a pozemku včetně poplatku za správu a vedení účetnictví ve výši 1 136 Kč za měsíce září 2021 až prosinec 2021 včetně tohoto měsíce v celkové výši 4 544 Kč. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně zaplacení, případně jiných skutečností, které nárok žalobce vyvracejí, leží na žalované, která však žádnou z těchto povinností nesplnila. 5. Soud po zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě je žalovaná vlastníkem bytové jednotky v domě, kde žalobce vykonával v rozhodném období správu dle § 1194 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). Žalovaná tak měla povinnost hradit v souladu s ust. § 1180 odst. 1 OZ příspěvky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jejímu podílu na společných částech domu, a to na účet žalobce. Soud má za prokázané, že nebylo hrazeno tak, jak je uvedeno v žalobě, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno v bodě I. výroku rozsudku, kdy žalobci přiznal i právo na úrok z prodlení, který je požadován vždy ode dne následujícího po splatnosti záloh dle ust. § 1970 OZ ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě měl plný úspěch ve věci žalobce, soud mu proto přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívajících v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a v nákladech zastoupení žalobce advokátem, kde odměna zástupce žalobce činí 2 500 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá, žaloba) po 1 000 Kč, náhrada hotových výdajů zástupce žalobce představuje částku 900 Kč za tři shora uvedené úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a náhrady DPH ve výši 21% z odměny a náhrady výdajů podle § 137 OSŘ O místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ.