13 C 65/2018-331 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou původně domáhala zaplacení částky 774 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem pozemku par. č. st. [číslo] v katastrálním území Cheb, jehož součástí je budova, ve které se nachází prostory sloužící k podnikání. Žalovaná uzavřela dne 1. 9. 2015 s odvolaným jednatelem žalobkyně nájemní smlouvu, jejímž předmětem měl být nájem prostor v prvním a druhém nadzemním podlaží předmětné budovy. Žalovaná prostory užívala. Žalobkyně považovala předmětnou nájemní smlouvu za neplatnou, proto se domáhala vyklizení nemovité věci. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 19. 10. 2017, č. j. 13 C 13/2017-63, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 21. 3. 2018, č. j. 25 Co 29/2018-94, bylo rozhodnuto o vyklizení předmětných prostor. Platnost smlouvy byla řešena jako otázka předběžná s tím, že bylo konstatováno, že předmětná nájemní smlouva je neplatná. V období od 1. 9. 2015 do 30. 4. 2018 žalovaná nemovitou věc užívala bez právního důvodu. Za přiměřenou částku za užívání nemovité věci žalobkyně považuje částku stanovenou ve smlouvě, tj. částku 24 200 Kč měsíčně (včetně DPH). Z toho důvodu požaduje bezdůvodné obohacení ve výši 774 400 Kč. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Své stanovisko odůvodnila tím, že se žalobkyní uzavřela smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání na adrese [adresa původní účastnice, svědka a žalované]. Žalovaná není osobou právně vzdělanou, byla však v situaci, kdy oba jednatelé sdělovali, že ten druhý z nich není jednatelem. Žalované tak nezbývalo, než jednat v důvěru v zápis v obchodním rejstříku, kde byl jako jednatel uveden ing. [celé jméno svědka]. Následně se žalovaná z důvodu opatrnosti obrátila na advokáty, kteří žalovanou poučili ve smyslu ustanovení § 121 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“). Žalovaná nesouhlasila s tvrzením, že je nájemní smlouva absolutně neplatná. V průběhu řízení žalovaná uplatnila námitku započtení, když proti pohledávce žalobkyně započetla svoji pohledávku ve výši 224 890 Kč z titulu úhrady za poskytované bezpečnostní služby. 3. Okresní soud v Chebu již jednou ve věci rozhodl, když rozsudkem ze dne 14. 11. 2019, č. j. 13 C 65/2018-195 žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 774 400 Kč s úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení. 4. K odvolání žalované se věcí zabýval Krajský soud v Plzni, který rozsudkem ze dne 9. 6. 2020, č. j. 64 Co 83/2020-236, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil co do částky 549 510 Kč (výrok I.), ve zbývající části ohledně částky 224 890 Kč a úroku z prodlení ve výši 81 984,61 Kč rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (výrok II.). Ohledně části, v níž zrušil odvolací soud rozhodnutí zdejšího soudu, uložil, aby se zabýval pohledávkou žalované namítnutou k započtení a aby v novém řízení účastníky poučil v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), o jejich břemenu tvrzení a důkaznímu. Soud prvního stupně také zaměří pozornost na posouzení platnosti smlouvy, pokud bude smlouva neplatná, nárok žalované posoudí z titulu bezdůvodného obohacení. V takovém případě nelze vycházet ze smluvené paušální částky 100 000 Kč měsíčně, ale je třeba žalovanou vést k tvrzení, jaké konkrétní bezpečnostní služby pro žalobkyni vykonala a zabývat se jejich obvyklou cenou. Za bezpečnostní službu, za kterou by žalované náležela přiměřená odměna, nelze považovat její činnost bránící jednateli žalobkyně [příjmení] [příjmení] a jemu loajálních zaměstnanců v přístupu do areálu v době, kdy mezi ním a Ing. [celé jméno svědka] probíhal boj o ovládnutí firmy. Po provedení účastníky k tomu označených důkazů pak soud prvního stupně znovu posoudí oprávněnost zbývající částky pohledávky žalobkyně a pohledávky žalované namítnuté k započtení. 5. Následně vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně úroku z prodlení ve výši 43 958,31 Kč. Usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 10. 6. 2021, č. j. 13 C 65/2018-278, pak bylo řízení v této části zastaveno. 6. Předmětem řízení zůstal nárok žalobkyně na zaplacení částky 224 890 Kč a úroku z prodlení ve výši 38 026,30 Kč. Naproti tomu žalovaná již dříve uplatnila námitku započtení své pohledávky vůči žalobkyni z titulu plnění ze smlouvy o poskytování bezpečnostních služeb. 7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem nemovité věci, a to pozemku par. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v katastrálním území a obci [obec]. Dále má soud za prokázané, že dne 1. 9. 2015„ byla uzavřena“ smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání mezi žalobkyní, za kterou jednal [celé jméno svědka], a žalovanou ohledně nájmu prostor v prvním a druhém nadzemním podlaží domu [adresa] nacházejícího se na pozemku par. č. st. [číslo] v obci [obec]. Soud má také za prokázané, že [celé jméno svědka] byl odvolán z funkce jednatele žalobkyně na valné hromadě konané dne 22. 8. 2013. Následně žalovaná provedla započtení své pohledávky z titulu poskytovaných bezpečnostních služeb na pohledávku žalobkyně uplatněnou v tomto řízení. 8. Vlastnické právo žalobkyně k nemovité věci je prokazováno informací o pozemku. Uzavření smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání je prokazováno předmětnou nájemní smlouvou ze dne 1. 9. 2015. Z této listiny též vyplývá skutečnost, že jménem žalobkyně tuto smlouvu sjednal a podepsal [celé jméno svědka], vystupující jako jednatel žalobkyně. Odvolání [celé jméno svědka] z funkce jednatele žalobkyně je soudu známo ze spisu sp. zn. 13 C 13/2017. Jednání směřující k započtení pohledávky žalované na část pohledávky žalobkyně je prokazováno dopisy o započtení vzájemných pohledávek a fakturami žalované. Tyto důkazy na sebe logicky navazují, nejsou mezi nimi žádné rozpory a uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O jejich hodnověrnosti neměl soud žádné pochybnosti. 9. Soud po zhodnocení provedených důkazů ve smyslu § 132 OSŘ dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 10. Podle § [číslo] odst. 1 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Z provedeného dokazování vyplývá, že [celé jméno svědka] uzavřel jménem žalobkyně se žalovanou dne 1. 9. 2015 smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání. V té době ovšem Ing. [celé jméno svědka] nebyl jednatelem žalobkyně, neboť byl z této funkce odvolán na valné hromadě žalobkyně konané dne 22. 8. 2013. Od tohoto dne [celé jméno svědka] není jednatelem žalobkyně a nebyl jím tedy ani v den uzavření předmětné nájemní smlouvy dne 1. 9. 2015. Za této situace [celé jméno svědka] nemohl za žalobkyni uzavřít předmětnou nájemní smlouvu. 12. Žalovaná se sice bránila tím, že jednala v důvěru v zápis ve veřejném rejstříku, ale žalovaná nemohla být v dobré víře v tento zápis v obchodním rejstříku (ohledně skutečnosti, že Ing. [celé jméno svědka] je jednatelem žalobkyně) a musela ji být známa faktická situace ohledně původních statutárních orgánů žalobkyně a sporu mezi nimi, tj. sporu mezi původními jednateli žalobkyně [celé jméno svědka] a Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. Žalované musela být známa i skutečnost, že Ing. [celé jméno svědka] byl odvolán z funkce jednatele žalobkyně. Soudu je totiž z úřední činnosti (ze spisů sp. zn. 23 E 134/2013, 23 E 28/2014 a 23 E 45/2014) známo, že u podepsaného soudu probíhala tři řízení o výkonu rozhodnutí, kdy žalovaná bránila vstupu zaměstnanců žalobkyně a jejího druhého jednatele [příjmení] [příjmení] do objektu žalobkyně. Současně bylo u zdejšího soudu vedeno jiné řízení (sp. zn. 20 C 96/2014) přímo mezi účastníky tohoto řízení. Ve všech řízeních vždy přišla na řadu otázka, kdo je jednatelem žalobkyně. O skutečnosti, že Ing. [celé jméno svědka] není jednatelem žalobkyně byla žalovaná informována i v rámci dopisu Ing. Hrdého ze dne 23. 9. 2013. Ze všech uvedených skutečností je zřejmé, že žalovaná se delší dobu před podpisem předmětné nájemní smlouvy aktivně účastnila různých jednání (úkonů) ve vyhroceném vztahu mezi původními společníky a jednateli žalobkyně. Z uvedených důvodů má soud za to, že žalovaná nemohla být v dobré víře v zápis v obchodním rejstříku ohledně jednatele [celé jméno svědka] v době podpisu smlouvy o nájmu prostor sloužících k podnikání. Uvedené závěry soudu odpovídají též závěrům soudu ohledně této otázky v řízení vedeném pod sp. zn. 13 C 13/2017. 13. Z výše uvedeného vyplývá, že smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne 1. 9. 2015 nebyla platně uzavřena, neboť na straně žalobkyně jednala osoba, která nebyla oprávněná za žalobkyni právně jednat. Předmětná nájemní smlouva tak není platným právním jednáním a z toho důvodu žalovaná užívala prostory v budově [adresa] bez právního důvodu. 14. Nájemné za období od 1. 9. 2015 do 30. 4. 2018 ani jiná úhrada za užívání předmětných prostor nebyly ze strany žalované uhrazeny. Žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat podle § [číslo] odst. 1 ObčZ. Žalobkyně vyčíslila toto