15 C 187/2021-49 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byla žaloba, doručená zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 25. února 2021, ve znění doplnění žaloby ze dne 28. července 2021, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení pohledávky ve výši 2 477,25 Kč s příslušenstvím. Stejnou žalobou se žalobkyně dále domáhala zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z žalované pohledávky, a to za období od 16. listopadu do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedla žalobkyně, že žalovaná dne [datum] uzavřela s předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], (dále jen„ úvěrující“) smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla úvěrující žalované částku 3 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit do [datum]. Při porušení této povinnosti byla žalovaná podle smlouvy také povinna zaplatit úvěrující smluvní pokutu 0,25 % denně z dlužné jistiny. Žalovaná poskytnutou částku úvěrující nevrátila, čímž jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu od 28. prosince 2015 do 28. listopadu 2016, tj. v částce 2 523 Kč. Žalovaná byla povinna zaplatit úvěrující dále poplatek ve výši 900 Kč za odeslání tří upomínek dle Sazebníků nákladů souvisejících s opožděnou platbou. Uvedené pohledávky byly smluvně postoupeny žalobkyni dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nedostavila se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast žalobkyně a jejího zástupce byla předem omluvena. Dokazováním soud z písemné dohody účastnic o uznání dluhu ze dne [datum], výzvy k placení a poštovního podacího archu zjistil skutečnosti tvrzené žalobkyní. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) se tedy má za to, že dluh v době jeho uznání trval. Protože poté žalovaná v rozporu s dohodou o splácení zaplatila podle žalobkyně pouze 4 000 Kč, zbývalo k placení právě žalovaných 2 477,25 Kč. Právě pro neplacení splátek byla žalovaná podle dohody vyzvána věřitelkou dopisem ze dne 7. listopadu 2018 k zaplacení celé žalované pohledávky do 15. listopadu 2018. Výzva byla žalované odeslána poštou dne 8. listopadu 2018. Protože žalovaná netvrdila opak, vycházel soud také z negativního tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná do dnešního dne nic ze žalované částky nezaplatila. Žalobkyní tvrzenou smlouvu tedy soud hodnotil jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru, jejíž režim se řídí § 2395 OZ a násl., podle níže byla žalovaná povinna vrátit úvěrující poskytnutý úvěr ve výši žalované jistiny. Soud proto žalobě v plném rozsahu výrokem I. vyhověl, když aktivní věcná legitimace žalobkyně vyplývá z § 1879 a násl. OZ s ohledem na postoupení žalované pohledávky smlouvou. Nárok na placení úroku z prodlení z takto určené jistiny úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ a jeho výše z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta pro splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“). Výrokem II. soud podle § 142 odst. 1 OSŘ přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady: na soudní poplatek v částce 400 Kč; na odměnu svého zástupce, který je advokátem (v souladu se závěry vyjádřenými mj. v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. července 2017, sp. zn. 25 Cdo 1750/2017; všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), počítanou v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky, vyjádřeným v jeho rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010 (uveřejněném pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci, 2. sepis žaloby) po 200 Kč a za jeden úkon právní služby (3. sepis výzvy k plnění) v částce 100 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 advokátního tarifu; na provozní výdaje zástupce žalobkyně v paušální výši za jednotlivé zohledněné úkony právní služby, a to ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, také v souladu se závěry vyjádřenými v usneseních Nejvyššího soudu České republiky, například ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, po 100 Kč; na náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Celkem se tedy jedná o náklady řízení v částce 1 368 Kč, které je žalovaná povinna žalobkyni nahradit. O splatnosti náhrady těchto nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ Lhůta pro splnění této povinnosti byla stanovena také podle § 160 odst. 1 OSŘ.