15 C 419/2021-27 — Okresní soud v Chebu

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 5. října 2021, na zaplacení nedoplatku pojistného 2 499 Kč za dobu od 25. dubna do 8. září 2020 Vedle toho se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z této částky podle výroku I., aniž by tento nárok blíže zdůvodnila. Podle tvrzení žalobkyně uzavřeli účastníci dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] s počátkem pojištění ke dni [datum] za účelem sjednání pojistného produktu pojištění vozidla. Předmětem pojištění mělo být vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka]. Pro pojistné období jeden rok bylo stanoveno pojistné 6 394 Kč se čtvrtletní splatností, které žalovaný žalobkyni nezaplatil přes její písemnou výzvu Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den 19. října tr. se nedostavil žádný z účastníků, ani zástupce žalobkyně, přičemž pouze strana žalující svou neúčast předem omluvila. Na základě dokazování soud zjistil, že mezi účastníky byla sjednána smlouva, kterou lze právně hodnotit souladně s žalobkyní jako pojistnou. Obsahem ujednání ovšem bylo ovšem pojištění uváděného motorového vozidla jen z části, a to jeho skel za roční pojistné 750 Kč a ve zbytku se jednalo o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla za pojistné 8 009 Kč ročně. V součtu byla pak z pojistného počítána sleva 27 % na pojistné uváděné žalobkyní. Obsah ujednání byl prokázán písemným návrhem smlouvy a dokladem o zaplacení první splátky pojistného ve smyslu § § 2759 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“). Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalované pojistné, ani žalovaný úrok z prodlení, když žalovaný v tomto směru neuváděl tvrzení o případném opaku, ačkoli mu tuto povinnost předepisuje § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“). Shora uvedené ujednání účastníků se ve vztahu k pojištění odpovědnosti řídilo primárně ustanoveními § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), (dále jen„ ZPOPV“) a ve zbytku a ve věcech tímto zákonem neupravených ustanoveními § 2758 a násl. OZ. Z dané smlouvy byla žalobkyně povinna vyplatit pojistnou částku oprávněné osobě v případě pojistné události. Žalovaný byl pak povinen hradit pojistné za pojištění odpovědnosti do konce kalendářního měsíce, v něž pojištění zaniklo, a to v souladu s § 13 odst. 2 ZPOPV a pojistné za další pojištění za dobu, kdy pojištění trvalo v souladu s § 2782 odst. 1 OZ. Doba pro placení splátek pojistného byla sjednána vždy na první den čtvrtletí od počátku pojištění v souladu s § 2783 odst. 2 OZ. Pojištění trvalo také v době, za kterou se žalobkyně domáhala zaplacení pojistného. Její nárok na zaplacení pojistného za žalované doby trvání pojištění je tedy důvodný. Ohledně této částky bylo proto žalobě vyhověno výrokem I. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním tohoto peněžitého závazku, má žalobkyně právo nejen na zaplacení nedoplatku pojistného, ale také na úhradu úroku z prodlení z této částky za požadované období podle § 1970 odst. 2 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl i v tomto rozsahu. Lhůta pro splnění uložené povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ. Výrokem II. soud podle § 142 odst. 1 OSŘ přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů, potřebných k účelnému uplatnění jejího práva před soudem. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto náklady na: Soudní poplatek v částce 400 Kč. Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeným například v jeho rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010 (uveřejněném pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupný na www.nsoud.cz), podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci, 2. sepis výzvy k placení a 3. sepis žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 advokátního tarifu Provozní výdaje zástupce žalobkyně v paušální výši za uvedené úkony právní služby, a to ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč v souladu se závěry vyjádřenými tentokráte například v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001 (dostupném na www.nsoud.cz). Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Celkem se tedy jedná o náklady řízení v částce 1 489 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni nahradit. O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.