20 C 217/2021-14 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku dle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.). 2. Žalobou podanou dne 21. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s úrokem z prodlení, a to z titulu dluhu žalovaného k úhradě nájemného za pronájem pronajatého zařízení a na smluvní pokutě. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a o. s. ř. 4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Dne 15. 6. 2020 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací – pevný internet do místa na adrese [adresa žalovaného], podle této smlouvy pronajala žalobkyně žalovanému v rámci smluvního vztahu koncové zařízení zn. Zy VM63312-T20A, žalovaný se zavázal hradit nájemné za tato zařízení, pokud žalobkyně tvrdila a předloženým vyúčtováním ze dne 6. 9. 2020 dokládala, že žalovaný neuhradil nájemné ve výši 30 Kč, žalovaný toto nevyvracel, stejně jako tvrzení žalobkyně o tom že vzhledem k tomu, že řádně neplnil svoji povinnost k úhradě za žalobkyní poskytované služby, tato dopisem ze dne 16. 10. 2020 vypověděla uzavřenou smlouvu a vyzvala žalovaného k vrácení pronajatého zařízení do 30 dnů od ukončení poskytovaných služeb, za situace, kdy žalovaný pronajatá zařízení nevrátil, žalobkyně dle smluvních ujednání vyúčtovala žalovanému vyúčtováním ze dne 19. 1. 2021 smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za nevrácené zařízení. Žalovaný netvrdil, že předmětná zařízení žalobkyni vrátil, případně, že smluvní pokutu uhradil. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolné úhradě jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 16. 9. 2021. 5. Povinnost žalovaného uhradit dlužné nájemné a smluvní pokutu pro případ nesplnění povinnosti vrátit pronajatá zařízení vychází z ust. § 2201 a násl. a § 2048 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku, dle Smluvního ujednání ke smlouvě o pronájmu koncového zařízení byl žalovaný povinen vrátit zapůjčené zařízení do 30 dnů od ukončení smluvního vztahu, v opačném případě byl povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každé jedno zařízení. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení, podle tohoto žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Pokud žalobkyně popsaný zákonný požadavek splnila (viz výše), pak má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. Jedná-li se v případě podané žaloby o standardní žalobu formulářového typu, kde žalovaný nárok vychází z obvyklé obchodní činnosti žalobkyně, která jen u nadepsaného soudu obdobných žalob podala a podává poměrně velké množství, činí podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) 3 x 200 Kč, za uvedené 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 5 cit. vyhlášky zástupci žalobkyně náleží náhrada ve výši dalších 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 %, o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.