28 C 185/2021-37 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky za dobu od 16. 2. 2021 do zaplacení, neboť mezi žalobkyní (v té době podnikající pod [právnická osoba] s.r.o.) a žalovaným byla dne 25. 10. 2019 uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které poskytovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v televizním vysílání prostřednictvím internetu, kdy smlouva byla ukončena dne 30. 6. 2020. V souladu s čl. 4 Zvláštních podmínek pro službu kombinované televize DIGI TV měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení předmětné smlouvy vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] (dále jen„ technické zařízení“), žalovaný po ukončení předmětné smlouvy technické zařízení, a to i přes výzvu žalobkyně, nevrátil. Žalobkyni tak vznikl smluvně sjednaný nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení předmětného technického zařízení. 2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaný nedostavil. Žalobkyně se k jednání omluvila, odkázala na uplatněný nárok a předložené listinné důkazy. 3. Podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Z provedených důkazů, a to ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] Zvláštních podmínek pro službu kombinované televize DIGI TV (dále jen„ Zvláštních podmínek“), výzvy k úhradě smluvní pokuty včetně podacího archu, výzvy k úhradě dluhu, Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále jen„ VPP“) a úplného výpisu z obchodního rejstříku, soud zjistil následující skutkový stav, ze kterého vycházel při rozhodování. Soudem bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 25. 10. 2019 uzavřena Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] kombinovaná televize. Součástí smlouvy bylo také ujednání o pronájmu technického zařízení potřebného k přístupu ke službě, které je za tímto účelem poskytnuto účastníkovi, kdy se jednalo o set-top box Net Arris sériové číslo [anonymizováno]. Pro případ nevrácení technického zařízení se žalovaný zavázal dle bodu I. smlouvy zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Podpisem smlouvy žalovaný rovněž stvrdil, že převzal a seznámil se se Všeobecnými podmínkami, Zvláštními podmínkami a Ceníkem. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradami za poskytované služby elektronických komunikací, došlo dne 31. 3. 2020 k omezení poskytování služeb, a to v souladu s článkem 8. 2.1. VPP. Výzvou k úhradě ze dne 5. 6. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky za poskytované služby, žalovaný dluh neuhradil. V souladu s čl. 10 6. VPP došlo k odstoupení žalobkyně od předmětné smlouvy ke dni 30. 6. 2020. Dle čl. 10 7. VPP se odstoupení od smlouvy nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty ani dalších ujednání, které mají vzhledem ke své povaze zavazovat smluvní strany i po ukončení smlouvy. Z důvodu ukončení smlouvy ke dni 30. 6. 2020 vznikla žalovanému povinnost dle čl. 4. Zvláštních podmínek vrátit žalobkyni poskytnutý set-top-box, a to do 10 dnů od ukončení smlouvy, žalovaný však tuto povinnost nesplnil, žalobkyni tak vznikl nárok na sjednanou smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaný dluží žalobkyni částku 5 000 Kč, představující neuhrazenou smluvní pokutu, s úrokem z prodlení, toto tvrzení žalobkyně žalovaný nezpochybňoval. 5. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 3. 2. 2021, kdy mu byla poskytnuta lhůta k úhradě dlužné částky do 15. 2. 2021, žalovaný ničeho neuhradil. 6. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdy mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření nepojmenované smlouvy, kdy povinnosti žalovaného vyplývají ze samotné smlouvy a podmínek žalobkyně, v rámci smlouvy došlo rovněž dle § 2201 a násl. o. z., k uzavření smlouvy o nájmu technického zařízení určeného k využívání poskytovaných služeb, kdy dle ustanovení § 2048 a násl. o. z., bylo účastníky ujednáno, že pokud po skončení smluvního vztahu technické zařízení nebude ve sjednané lhůtě vráceno, má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve sjednané výši. Neboť žalovaný po ukončení smlouvy ve stanovené lhůtě poskytnuté technické zařízení nevrátil, vznikl tak žalobkyni nárok na úhradu sjednané smluvní pokuty. Soud shledal žalobkyní uplatněný nárok důvodným, kdy žalobkyni vzniklo právo z důvodu prodlení žalovaného žádat po žalovaném rovněž úrok z prodlení dle § 1968 a násl. o. z. Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a odpovídá úroku uplatněného žalobkyní. Soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou, proto žalobě zcela vyhověl. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, má tak vůči žalovaným právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. Podle § 7, § 11 odst. 1, odst. 2 a § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, činí odměna za zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 1 000 Kč, za sepis jednoduché výzvy k plnění ½ z 1 000 Kč, tedy 500 Kč, náhrada hotových výdajů činí 3x 300 Kč; vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o. s. ř. spolu s DPH ve výši 21 %, tedy 714 Kč, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.