28 C 80/2022-45 — Okresní soud v Chebu

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím, a to z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalované právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], která následně pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni. 2. Žalovaná se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřila, při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) bez nařízení jednání. 3. Žalovaná netvrdila a neprokázala skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o existenci a oprávněnosti žalobou uplatněného nároku, nesplnila tak svoji povinnost dle § 101 odst. 1 o. s. ř. Soud tak vycházel z tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložených listinných důkazů. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav, ze kterého vycházel při svém rozhodování. Dne 9. 1. 2018 uzavřela žalovaná s [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru (dále jen„ smlouvu“), na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 96 043 Kč, který žalovaná čerpala. Žalovaná se v č.l. 1 a 3. smlouvy zavázala čerpaný úvěr splácet s úrokem ve výši 19,90 % ročně v souladu s č.l. 1 smlouvy, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 500 Kč měsíčně se splatností ke každému 15. dni v měsíci počínaje 15. 2. 2018, kdy úvěr měl být splacen do 15. 3. 2021, a to inkasem z účtu č. [bankovní účet] dle článku 3.2 smlouvy. Dále se žalovaná zavázala hradit cenu za vyřízení úvěru ve výši 960 Kč a další poplatky dle ceníku, bylo rovněž sjednáno pojištění úvěru částkou 280 Kč měsíčně. Ke smlouvě byly následně uzavřeny dne 12. 9. 2018 a 12. 6. 2019 dodatky. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] (dále jen„ VOPČS“) a [právnická osoba] (dále jen„ ceník“). Předloženou transakční historií bylo prokázáno čerpání úvěru žalovanou a úhrady úvěru. Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, vyzvala ji právní předchůdkyně žalobkyně výzvou ze dne 24. 9. 2019 k úhradě v té době aktuálního dluhu nejpozději do 26. 10. 2019, kdy byla upozorněna na splatnost celého úvěru. Žalovaná však dluh po splatnosti ve stanovené lhůtě neuhradila, dle č.l. 8 smlouvy proto právní předchůdkyně žalobkyně ke dni 26. 10. 2019 úvěr zesplatnila, o čemž žalovanou informovala dopisem ze dne 27. 10. 2019. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku včetně jejího příslušenství za žalovanou žalobkyni, a to s účinností od 1. 2. 2020, o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 12. 2. 2020, zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky. Žalobkyně dluh žalované vyčíslila ke dni postoupení pohledávky (1. 2. 2020), kdy tento se sestával z jistiny ve výši 68 652,47 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 3 718,80 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 088,53 Kč a poplatků 2 100 Kč, kdy úvěr byl i nadále dle uzavřené smlouvy úročen úrokem a úrokem z prodlení. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 27. 2. 2020. Žalovaná nárok žalobkyně uplatněný žalobou nikterak nezpochybňovala, tento rovněž ani neuspokojila. 5. Shora uvedenou smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), vycházeno bylo z obsahu této smlouvy určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrujícího a žalované jako úvěrovaného), kdy úvěrující se zavazuje úvěrovanému poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svůj závazek a poskytla žalované úvěr ve shora uvedené výši. Žalovaná svůj závazek z úvěrové smlouvy nesplnila, dostala se do prodlení a vznikla jí tak povinnost vrátit poskytnuté finanční prostředky včetně sjednaných úroků. Žalobu shledal soud důvodnou i v části požadovaného úroku z prodlení dle § 1968 o. z.; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši ode dne, kdy žalobkyně jeho úhradu z dlužné částky po její splatnosti požadovala. Žalobkyní bylo rovněž prokázáno, že je v důsledku postoupení pohledávky osobou oprávněnou z této pohledávky včetně příslušenství. Soud shledal žalobu v celém rozsahu důvodnou, proto jí vyhověl, lhůtu k plnění stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, má tak vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení sestávajících se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 724 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. Podle § 7, § 11 odst. 1, odst. 2 a § 13 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, činí odměna za zastoupení advokátem za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) po 4 100 Kč, za sepis jednoduché výzvy k plnění ½ z 4 100 Kč, tedy 2 050 Kč, náhrada hotových výdajů činí 3x 300 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o. s. ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je společníkem společnosti registrované jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.