8 C 10/2022-25 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že dne [datum] uzavřela s žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] to tak, že žalovaná se nejprve zaregistrovala na internetové stránce žalobkyně [webová adresa], kde uvedla své údaje včetně e-mailové adresy, čísla účtu a čísla mobilního telefonu, a následně žalovaná v klientské sekci odsouhlasila úvěrové podmínky. Smlouvou o úvěru bylo sjednáno poskytnutí částky 3 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splatit jednorázově do 31. 5. 2021 společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 968,12 Kč. Žalovaná úvěr poskytla dne [datum] převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná úvěr nesplatila. Žalobkyni tak vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, která za období od 1. 6. 2021 do 28. 11. 2021 činí 543 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. <i>Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Soud při jednání, z účasti na němž se obě strany omluvily, provedl k důkazu žalobkyní předložené listiny a dospěl k závěru, že žalobní tvrzení, že žalovaná odsouhlasila uzavření smlouvy, není prokázáno, když v závěru smlouvy je pouhé prohlášení o tom, že byla podepsána elektronickým kódem„ [číslo]“, aniž by bylo zřejmé, že jej jako svůj podpis připojila žalovaná, a to v situaci, kdy je zjevné, že kód v uvedeném znění není obvyklým podpisem žalované, a dále je zjevné, že smlouvu, do jejíhož závěru je kód doplněn, vyhotovila žalobkyně. Prokázáno je pouze, že žalobkyně měla k dispozici osobní údaje a dokumenty o majetkové situaci žalované, aniž by z této skutečnosti bylo možné dovodit vůli žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu za podmínek tvrzených v žalobě. Soud byl připraven umožnit žalobkyni reagovat na výhradu soudu k výši úroku 82,85 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru 887 Kč, tedy v součtu 969,85 Kč, které činí 32,33 % z úvěru 3 000 Kč se splatností 28 týdnů (resp. 421,4 % za 365 týdnů, tedy 1 rok), která ve spojení se smluvní pokutou 0,1 % denně zakládají významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. To za situace, kdy obvyklá výše úroku z úvěru pro domácnost na spotřebu v březnu 2021 činila při fixaci úrokové sazby do 1 roku 9,38 % ročně. Sjednaná výše úroku tak měla dosahovat 45násobku výše obvyklé. Prokázáno je poskytnutí částky 3 000 Kč žalobkyní žalované. Protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, ale bylo prokázáno poskytnutí finanční částky ve výši jistiny úvěru, má žalobkyně právo na vrácení bezdůvodného obohacení, kterého se žalované dostalo ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), plněním bez právního důvodu, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítl, protože uplatněné nároky se opíraly o ujednání smlouvy, jejíž uzavření nebylo prokázáno. Nutno dodat, že i pokud by žalobkyně uzavření smlouvy prokázala, jednalo by se o smlouvu neplatnou z důvodu extrémní výše sjednaného úroku, když již výše úroku, která převyšuje hranici 4násobku obvyklé úrokové sazby, je podle ustálené judikatury již považována za rozpornou s dobrými mravy, a v tomto případě sjednaná výše – navíc ještě ve spojení se smluvní pokutou za prodlení – zakládá významnou smluvní nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, a to takového rázu, že vede k závěru o neplatnosti smlouvy jako celku dle § 588 OZ pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když se jedná o neplatnost absolutní s ohledem na narušení veřejného pořádku. Žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně co 2/3, neúspěch co do 1/3 nároku. Ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ jí tak vůči žalované vzniklo právo na náhradu třetiny všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokátky a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože řízení bylo zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou touž žalobkyní opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynina advokátka je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkyniny advokátky.