8 C 243/2022-16 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný dne [datum] použil k přepravě vozidlo veřejné hromadné dopravy osob na žalobkyní provozované lince [označení linky] ([druh dopravního prostředku]) a na základě výzvy dopravcem pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce, o čemž byl pořízen zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Žalovaný porušil své povinnosti cestujícího dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, resp. § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu a Smluvních přepravních podmínek [název dopravního systému] zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Jízdné činí 30 Kč, přirážka činí 1 500 Kč. Žalovaný na základě písemné výzvy částky neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) bez nařízení jednání.</i> <i>Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Soud má za prokázané, že žalovaný dne [datum] použil k přepravě vozidla městské hromadné dopravy na žalobkyní provozované lince MHD, kdy se na základě výzvy dopravcem pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce. O tom byl pořízen zápis o provedené přepravní kontrole. Výše jízdného činila 30 Kč, výše přirážky činila 1 500 Kč. Žalovaný částky neuhradil ani po žalobkynině písemné předžalobní upomínce. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným vyplývá ze smlouvy o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. OZ za podmínek stanovených § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, podle kterých vznikla žalobkyni povinnost přepravit cestujícího do místa určení a žalovanému povinnost mít u sebe platný cestovní doklad, když za předpokladu nesplnění této povinnosti žalovaným vzniklo žalobkyni právo požadovat vedle jízdného též přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Soud proto žalobě vyhověl, včetně povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.