8 C 284/2021-36 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodu I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 16. 9. 2016. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel mu dne [datum] úvěr vyplatil na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], přičemž platbu identifikoval variabilním symbolem [číslo]. Žalovaným nebyl úvěr uhrazen, navzdory upomínkám. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Žalobkyní nebylo tvrzeno a ani nijak prokázáno, jak její právní předchůdkyně konkrétně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 84-89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní. Dále není prokázáno uzavření tvrzené smlouvy, když pod předloženým dokumentem absentuje podpis žalovaného. Smlouva nemohla být uzavřena ani zadáním SMS kódu dle všeobecných obchodních podmínek, na které odkazuje žalobkyně, protože jednak není ničím prokazováno, že žalovaný s těmito obchodními podmínkami souhlasil, a dále není ani ničím prokazováno, že by žalovanému byl odeslán konkrétní SMS kód a žalovaný ho připojil pod smlouvu v úmyslu tím dát najevo svůj souhlas s ní – na dokumentech není uveden žádný SMS kód, naopak je na něm vyhrazeno místo pro klasický ručně psaný podpis, který je také uveden u zapůjčitele, absentuje však u klienta, tj. žalovaného. Konečně není prokázáno poskytnutí tvrzené částky právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, když z fragmentu výpisu z bankovního účtu, předložený žalobkyní, nelze zjistit, o účet u jaké banky se jednalo a komu předmětný účet patřil, a žalobkyně k prokázání tvrzení o tom, že účet patřil její právní předchůdkyni, nenavrhla žádný důkaz, ač na nutnost prokázání byla upozorněna soudem současně s nařízením jednání. Soud byl připraven žalobkyni ve smyslu § 118a OSŘ vyzvat k prokázání výše uvedených tvrzení, jinak bude vycházet z toho, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nedošlo, smlouva nebyla uzavřena a k poskytnutí peněz žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně nedošlo, což povede k zamítnutí žaloby. O možnost vyslechnout toto poučení a adekvátně na něj procesně reagovat se žalobkyně svojí neúčastí u jednání soudu připravila. Protože nebylo prokázáno ani uzavření smlouvy o úvěru, ani poskytnutí finanční částky právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, tedy vznik bezdůvodného obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud žalobu zamítl. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalobkyni vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovanému, který byl po celé řízení pasivní, však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že účastníci vůči sobě nemají na náhradu nákladů řízení právo.