8 C 343/2021-29 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o podnikatelském nájmu věcí movitých ze dne [datum], [číslo] [anonymizováno]. Žalovaný způsobil žalobkyni škodu nevrácením položky [číslo] [anonymizováno] - řezačka obkladů a dlažby 60 cm. Toto nářadí mělo být žalovanému předběžně pronajato do 17. 3. 2021, nebylo však vráceno v termínu a ani po výzvě k vrácení. Nevrácený předmět nájmu pořídil žalobce dne 1. 2. 2019 od dodavatele [podnikající fyzická osoba] [anonymizována tři slova] za 4 194,40 Kč a v této výši způsobil žalobkyni škodu. Dále je povinen v souladu s § 2319 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), povinen hradit pronajímateli nájemné za dobu do oznámení ztráty pronajaté věci, tedy za 75 dní od 18. 3. 2021 do 31. 5. 2021 ve výši 8 960 Kč (119,46 Kč denně). Toto nájemné požaduje žalobkyně ve snížené výši (v nájemní smlouvě bylo sjednáno nájemné ve výši 200 Kč denně). Dluh ve výši 13 154,40 Kč žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou téhož dne. Z faktury byla uhrazena část ve výši 1 113,40 Kč, takže zbývá uhradit 12 041 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>3. Žalobkyně a žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> 4. Soud má za prokázaný skutkový stav tvrzený v žalobě. Žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o podnikatelském nájmu věcí movitých ze dne [datum], [číslo] [anonymizováno], na jejímž základě žalobkyně žalované pronajala na dobu 17. 3. 2021 řezačku obkladů a dlažby 60 cm (označenou jako položka [číslo] [anonymizováno]). Nájemné činilo podle smlouvy 200 Kč denně. Předmět nájmu nebyl žalovaným ve sjednané době vrácen. Pořizovací cena předmětu nájmu činila dne 1. 2. 2019 částku 5 350 Kč bez DPH, tedy s 21% DPH částku 6 473,50 Kč. Výzvou ze dne 19. 5. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení předmětu nájmu s tím, že nebude-li vrácen do 31. 5. 2021, bude žádat náhradu majetkové újmy. Fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou téhož dne žalobkyně žalovanému vyúčtovala částku 13 154,40 Kč, sestávající z náhrady škody ve výši 4 194,40 Kč za poškození/ztrátu/krádež předmětu nájmu a„ ušlého zisku“ ve výši 8 960 Kč za období od 18. 3. 2021 do 31. 5. 2021. Faktura byla žalobkyní žalovanému zaslána na adresu, kterou sám uvedl v nájemní smlouvě. Žalobkyně tvrdila, že z faktury byla uhrazena část ve výši 1 113,40 Kč. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu ustanovení § 101 OSŘ tvrdil a prokázal, že uhradil více, nebo že jsou zde jiné skutečnosti, pro něž je žalobkyní vznesený nárok nedůvodný. To žalovaný neučinil a soud proto vycházel z toho, že žalobkyni vznikla škoda v uvedené výši, protože nebylo tvrzeno nic, z čehož by šlo dovodit, že předmět nájmu měl nižší hodnotu, a že žalovaný neuhradil škodu a nájemné. Vzhledem k tomu, že žalovaný nereagoval na žalobkyninu písemnou výzvu, aby vrátil předmět nájmu, přestože již skončila sjednaná doba trvání nájmu, ani nesdělil, v jakém stavu předmět nájmu je, je důvodný žalobkynin předpoklad – který žalovaný nikterak nevyvrací – že předmět nájmu jí již vrácen nebude. 5. Shora uvedený skutkový stav prokazují tyto listiny: Smlouva o podnikatelském nájmu věcí movitých ze dne [datum] [číslo] [anonymizováno], faktura [číslo] dodavatele [podnikající fyzická osoba] [anonymizována tři slova] ze dne [datum], faktura [číslo] ze dne [datum], výzva k vrácení zapůjčené věci ze dne 19. 5. 2021 + podací lístek + sledování zásilky č. [číslo], výzva k úhradě dlužné částky ze dne 6. 9. 2021 + dodejka. 6. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným byl vztahem vyplývajícím ze smlouvy o podnikatelském nájmu věcí movitých dle § 2201 a násl. a § 2316 a násl. OZ. Podle této smlouvy měl žalovaný povinnost platit nájemné ve výši 200 Kč denně. Žalovaný předmět nájmu převzal, avšak ve sjednanou dobu nevrátil, takže mu podle smlouvy a ustanovení § 2319 odst. 2 OZ nadále trvala povinnost hradit denní nájemné. Toto nájemné žalobkyně žalovanému vyúčtovala, a protože nebylo uhrazeno, soud žalovanému splnění této smluvní povinnosti uložil. Vzhledem k tomu, že žalovaný na žalobkyninu písemnou výzvu nevrátil předmět nájmu, přestože již skončila sjednaná doba trvání nájmu, ani nesdělil, v jakém stavu předmět nájmu je, je důvodný žalobkynin předpoklad – který žalovaný nikterak nevyvrací – že předmět nájmu jí již vrácen nebude. Žalobkyně má proto dle § 2910 OZ nárok na náhradu škody, která jí vznikla tím, že žalovaný porušil smluvní povinnost vrátit předmětu nájmu, není zřejmé, zda tento předmět nájmu vůbec existuje, a tedy tím zasáhl do žalobkynina vlastnického práva k předmětu nájmu. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil nájemné a náhradu škody na žalobkyninu výzvu ve stanovené lhůtě, vznikla mu též povinnost uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 1 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí zastoupení, žaloba) po 1 620 Kč dle § 7 AT a 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.