8 C 360/2021-18 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodu I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 5 600 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 11. 6. 2019. Předmětem řízení je nesplacená jistina úvěru ve výši 5 600 Kč a dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 5 432,24 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel mu dne 15. 5. 2019 úvěr vyplatil na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], přičemž platbu identifikoval variabilním symbolem [číslo]. Žalovaným nebyl úvěr uhrazen, navzdory upomínkám. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Podáním ze dne 18. 11. 2021 vzal žalobce žalobu zčásti zpět v částce 4 000 Kč včetně příslušenství s tím, že žalovaný dne 24. 2. 2021 uhradil částku 2 000 Kč a dne 19. 3. 2021 částku 2 000 Kč. Soud proto řízení v této části dle § 96 odst. 1, 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), zastavil. Předmětem řízení tak zůstala částka 7 034,24 Kč s úrokem z prodlení, tedy částka nepřevyšující 10 000 Kč. Podle § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 OSŘ proto v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno žalobní tvrzení o tom, že pohledávka, která je předmětem řízení, byla žalobkyni postoupena společností [právnická osoba], [IČO], když k důkazu byla předložena nepodepsaná smlouva mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO]. Prokázáno nebylo ani uzavření předložené smlouvy s [právnická osoba], protože pod předloženým dokumentem absentuje podpis žalovaného. Smlouva nemohla být uzavřena ani zadáním SMS kódu, protože není ničím prokazováno, že by žalovanému byl odeslán konkrétní SMS kód a žalovaný ho připojil pod smlouvu v úmyslu tím dát najevo svůj souhlas s ní. Naopak je zřejmé, že vytvoření celého dokumentu bylo v dispozici [právnická osoba] Žalobkyní nebylo tvrzeno a ani nijak prokázáno, jak [právnická osoba] konkrétně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 84-89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní. Konečně nebylo prokázáno ani poskytnutí tvrzené částky společností [právnická osoba] žalovanému, když je sice prokázáno, že žalovaný v rozhodné době od kohosi obdržel částku 5 600 Kč, avšak ničím není prokazováno, že tím, kdo částku na žalovaného účet zaslal, byla [právnická osoba] – historie transakcí u účtu [číslo] u [právnická osoba], předložená žalobkyní, neuvádí jméno majitele účtu, žalobkyně k prokázání tvrzení o tom, že účet patřil [právnická osoba] nenavrhla žádný důkaz. Soud byl připraven žalobkyni ve smyslu § 118a OSŘ vyzvat k prokázání výše uvedených tvrzení, jinak bude vycházet z toho, že smlouva nebyla uzavřena, k poskytnutí peněz žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně nedošlo (a nebyla prověřena úvěruschopnost žalovaného), což povede k zamítnutí žaloby v rozsahu po jejím dílčím zpětvzetí. O možnost vyslechnout toto poučení a adekvátně na něj procesně reagovat se žalobkyně svojí neúčastí u jednání soudu připravila. Protože nebylo prokázáno ani uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, ani poskytnutí finanční částky právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, tedy vznik bezdůvodného obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud žalobu zamítl. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalobkyni vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovanému, který byl po celé řízení pasivní, však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že účastníci vůči sobě nemají na náhradu nákladů řízení právo. Žalobkyně při podání žaloby zaplatila soudní poplatek za řízení ve snížené výši 800 Kč ve smyslu ustanovení položky 2 bod. 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, protože navrhla rozhodnutí vydáním elektronického platebního rozkazu. Navrženým způsobem však soud nemohl rozhodnout, protože žaloba obsahovala neúplná a vzájemně rozporná skutková tvrzení. Soud proto žalobkyni dle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků doměřil poplatek do běžné výše, která činí dle položky 1 bod 1. písm. a) částku 1 000 Kč.