8 C 384/2021-30 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalované zaplacení částek uvedených v bodech I. a II. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel), uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované převodem na její účet úvěr ve výši 6 000 Kč, jež se zavázala žalovaná uhradit do 23. 10. 2020 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě na internetových stránkách [webová adresa], kde žalovaná vyplnila údaje v registračním formuláři. Poté obdržel předsmluvní informace o půjčce a poté původní věřitel provedl prověřování schopnosti žalované splácet úvěr. Poté byla žalované žádost schválena a částka poskytnuta. Pro případ, pokud by žalovaná úvěr nehradila řádně a včas, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Žalovaná úvěr řádně a včas neuhradila. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dluh se skládá z nesplacené jistiny ve výši 6 000 Kč, neuhrazených nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky ve výši 39 Kč, úroku z prodlení za období od 24. 10. 2020 do 6. 4. 2021 kapitalizovaného na 222,41 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 8. 4. 2021 do zaplacení a dále ze smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny kapitalizované za období od 24. 10. 2020 do 6. 4. 2021 na částku 984 Kč. Dluh žalovaná neuhradila ani na základě písemné předžalobní upomínky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobkyně vzala podáním ze dne 19. 1. 2021 žalobu částečně zpět co do částky 1 134 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 150 Kč a smluvní pokutu 984 Kč. Soud proto v rozsahu zpětvzetí řízení dle § 96 odst. 1, 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), zastavil. <i>Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Soudem nemá za prokázané uzavření smlouvy žalovanou, když není doloženo podepsání smlouvy, a to ani klasickým podpisem, ani podpisem elektronickým. Doložena není ani úhrada tzv. verifikační platby, přičemž v takovém případě by i tak bylo pochybné, zda takovouto platbou žalovaná projevila svůj souhlas se smlouvou právě ve znění, které nyní překládá žalobkyně. Soud nemá za prokázané ani prověření úvěruschopnosti žalované ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní. Prokázáno naopak je poskytnutí částky v celkové výši 6 000 Kč právní předchůdkyní žalobkyně žalované a také postoupení pohledávky žalobkyni. Protože je prokázáno, že původní věřitel žalované poskytl finanční částku a není prokázáno, že by se tak stalo na základě v žalobě tvrzené smlouvy, či jiného právního důvodu, vzniklo žalované přijetím plnění bez právního důvodu bezdůvodné obohacení, které je ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), povinna žalobkyni – které byla pohledávka postoupena – vydat. Protože tak žalovaná neučinila bezprostředně poté, kdy se jí obohacení dostalo (přičemž s ohledem na poskytnutí plnění bankovním převodem musela vědět, komu plnění vrátit), ocitla se v prodlení s úhradou peněžitého dluhu a žalobkyně tak má též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Stejně tak má žalobkyně s ohledem na důvodnost nároku na jistinu též dle § 513 OZ nárok na náhradu nákladů spojených s mimosoudním vymáháním pohledávky. Žalobkyně měla ve věci úspěch přibližně z 85 % a neúspěch přibližně z 15 %, po odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu tak má žalobkyně vůči žalované ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ právo na náhradu 70 % účelně vynaložených nákladů řízení. Těmito náklady jsou soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Žalobkynin advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Soud nepřiznal žalobkyni dále odměnu advokáta a související režijní paušál za dílčí zpětvzetí žaloby, protože se nejednalo o náklady účelně vynaložené, neboť zpětvzetí žaloby nebylo reakcí na jednání žalovaného a žalobkyně mohla – při řádném zvážení věci – předmět řízení omezit na současnou výši již při podání žaloby. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.