8 C 394/2021-25 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodu I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 30. 11. 2018. Předmětem řízení je nesplacená jistina úvěru ve výši 8 000 Kč a dále poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 000 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel mu dne [datum] úvěr vyplatil na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], přičemž platbu identifikoval variabilním symbolem [číslo]. Žalovaným nebyl úvěr uhrazen, navzdory upomínkám. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Žalobkyní nebylo tvrzeno a ani nijak prokázáno, jak její právní předchůdkyně konkrétně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 84-89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní. Dále soudem konstatováno, že není prokázáno uzavření tvrzené smlouvy a dodatku k ní, když pod předloženými dokumenty absentuje podpis žalovaného v místě, které je zjevně vyhrazeno pro klasický ručně psaný podpis, který je také uveden u zapůjčitele. Konečně není prokázáno poskytnutí tvrzené částky právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, když je sice prokázáno, že žalovaný v rozhodné době od kohosi obdržel částku 8 000 Kč, avšak ničím není prokazováno, že tím, kdo částku na žalovaného účet zaslal, byla právní předchůdkyně žalobkyně – z fragmentu výpisu z bankovního účtu, předloženého žalobkyní, nelze zjistit, o účet u jaké banky se jednalo a komu předmětný účet patřil, žalobkyně k prokázání tvrzení o tom, že účet patřil její právní předchůdkyni nenavrhla žádný důkaz. Soud byl připraven žalobkyni ve smyslu § 118a OSŘ vyzvat k prokázání výše uvedených tvrzení, jinak bude vycházet z toho, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nedošlo, smlouva a dodatek nebyly uzavřeny a k poskytnutí peněz žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně nedošlo, což povede k zamítnutí žaloby. O možnost vyslechnout toto poučení a adekvátně na něj procesně reagovat se žalobkyně svojí neúčastí u jednání soudu připravila. Protože nebylo prokázáno ani uzavření smlouvy o úvěru, ani poskytnutí finanční částky právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému, tedy vznik bezdůvodného obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud žalobu zamítl. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalobkyni vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovanému, který byl po celé řízení pasivní, však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že účastníci vůči sobě nemají na náhradu nákladů řízení právo.