8 C 417/2021-26 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím, uvedených v bodu I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [anonymizováno 9 slov] (dále jen„ původní věřitel“), a žalobkyní. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 59 210,60 Kč, který měl být splacen do 11. 2. 2020. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný zaregistroval zadáním svých osobních údajů, a to včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Po dokončení registrace zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy. Úvěr byl žalovanému poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], přičemž byl identifikován variabilním symbolem [číslo]. Celková výše dluhu po zohlednění dílčích plateb činí 9 210,60 Kč. Žalovaným nebyl dluh uhrazen, navzdory upomínkám. <i>Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, když pod listinou„ Rámcová smlouva o úvěru“, datovanou [datum], chybějí podpisy obou stran. Prokázáno je jen to, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici některé osobní údaje žalovaného, aniž by z této skutečnosti bylo bez dalšího zřejmé, že tyto údaje poskytl právní předchůdkyni žalobkyně žalovaný. Totéž platí pro nepodepsanou listinu označenou jako„ loan application info“. Nelze dovodit vůli žalovaného uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu za podmínek tvrzených v žalobě. Dále žalobkyní nebylo tvrzeno a ani nijak prokázáno, jak její právní předchůdkyně konkrétně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 84-89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když absence takové prověření vede k neplatnosti smlouvy, a to nikoliv pouze relativní, vyslovené soudem k námitce spotřebitele, ale absolutní. Žalobkyně soudu zaslala soubor ve [druh formátu], který má obsahovat důkazy o dílčích čerpáních úvěru žalovaným, přičemž tento soubor nelze otevřít. Důkazní návrh byl vznesen za situace, kdy zcela absentují tvrzení žalobkyně o tom, kdy a v jaké výši měly být poskytnuty ty které platby a v jaké výši měly být vráceny, tedy důkazy mají prokazovat neexistující tvrzení. Ve světle doplnění žalobních tvrzení žalobkyní podáním ze dne 21. 1. 2022 nebyl označen žádný důkaz, který by prokazoval, že účet č. [bankovní účet] v období od 11. 11. 2016 do 27. 6. 2018 patřil žalovanému. Tvrzení, že účet č. [bankovní účet] v období od 28. 6. 2018 do 25. 10. 2019 patřil žalovanému je prokázáno sdělením banky, podle níž byl účet otevřen dne [datum]. Zcela absentují tvrzení žalobkyně o tom, kdy a v jaké výši měly být poskytnuty ty které platby a v jaké výši měly být vráceny. Z tzv.„ platební informace“ je nicméně zřejmé, že ke dni [datum] byla celková dlužná částka vyčíslena na 59 210,60 Kč, z nichž úroky činily 13 885,14 Kč. Vzhledem k tomu, že smlouva nebyla nikdy platně uzavřena a v tomto řízení žalobkyně nárokuje 9 210,60 Kč je zřejmé, že žalovaný jen na úrocích uhradil více, než by mohl být žalobkynin nárok na vrácení bezdůvodného obohacení. Soud byl připraven žalobkyni ve smyslu § 118a OSŘ vyzvat k prokázání tvrzení o uzavření úvěrové smlouvy a prověření úvěruschopnost žalovaného, jakož i k doplnění tvrzení o jednotlivých dílčích čerpáních a splátkách úvěru, jinak bude vycházet z toho, že k uzavření smlouvy vůbec nedošlo (a i pokud by došlo, byla by absolutně neplatná) a uhrazená částka převyšuje nárok žalobkyně z bezdůvodného obohacení. Protože nebylo prokázáno uzavření smlouvy a naopak bylo prokázáno, že žalobkyní nárokovaná výše úroků, které žalovaný uhradil, avšak nárok na ně se má odvíjet z neuzavřené smlouvy, převyšuje částku nárokovanou v tomto řízení, která by jinak mohla ve smyslu § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, představovat bezdůvodné obohacení žalovaného, vzniklé přijetím uvedené částky bez právního důvodu, soud žalobu zamítl, protože žalovaná již bezdůvodné obohacení, jehož se mu dostalo, žalobkyni uhradil. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalobkyni vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovanému, který byl po celé řízení pasivní, však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že účastníci vůči sobě nemají na náhradu nákladů řízení právo.