9 C 183/2022-64 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 24. 5. 2022 domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], byla uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finančné prostředky na pořízení předmětu financování – vozidla [značka a typ automobilu] [anonymizováno 5 slov], [VIN kód]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr, splatit sjednané úroky a popřípadě poplatky, a to v pravidelných měsíčních splátkách, dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu smlouvy o úvěru. Z důvodu porušení smluvních podmínek žalovaným, došlo ze strany právního předchůdce žalobkyně k ukončení smluvního vztahu vzniklého na základě smlouvy o úvěru, a to odstoupením s účinností ke dni [datum]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 5. 2020. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení smluvní pokuty podle čl. 5 smlouvy o úvěru za nezaplacení nebo pozdě zaplacené faktury ve výši 0,1 % denně z částky 58 198,14 Kč od 1. 6. 2019 do 24. 7. 2019 ve výši 3 142,70 Kč a dále nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 50 Kč. Žalobkyně žalovaného dne 13. 4. 2022 písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou, žalovaný dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], byla dne [datum] uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 199 999 Kč na pořízení předmětu financování – vozidla [značka a typ automobilu] [anonymizováno 5 slov], [VIN kód]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 7,66 % ročně v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 4 024 Kč. Podle čl. 5 smlouvy o úvěru bylo mezi stranami ujednáno, že pokud žalovaný nezaplatí jakoukoliv platbu v době splatnosti, je právní předchůdce žalobkyně oprávněn požadovat zaplacení dohodnuté smluvní pokuty ve výši 0,3 % z dlužné částky za každý i započatý den prodlení; Právní předchůdce žalobkyně je oprávněn žalovanému účtovat smluvní pokutu 500 Kč za jakoukoliv právním předchůdcem žalobkyně vystavenou upomínku; Žalovaný je povinen uhradit právnímu předchůdci žalobkyně veškeré náklady spojené s vymáháním dlužných pohledávek. Podle č.l.10 smlouvy o úvěru je právní předchůdce žalobkyně oprávněn požadovat okamžité splacení veškerých dlužných částek žalovaným podle úvěrové smlouvy v případě, že bylo zahájeno exekuční řízení týkající se majetku žalovaného. Dopisem ze dne [datum] odstoupil právní předchůdce žalobkyně od úvěrové smlouvy s účinností ke dni [datum], a to z důvodu exekučního řízení vedeného proti žalovanému. Dle výsledného vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy ze dne [datum] činil dluh žalovaného 62 396,05 Kč. Fakturou [číslo] ze dne [datum], splatnou téhož dne, vyúčtoval právní předchůdce žalobkyně žalovanému smluvní pokutu za nezaplacení faktury [číslo], splatné dne [datum], ve výši 3 142,70 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 5. 2020. Žalovaný neuhradil žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 58 198,14 Kč od 1. 6. 2019 do 24. 7. 2019 ve výši 3 142,70 Kč a částku 50 Kč na náklady vymáhání pohledávky. Žalobkyně žalovaného dne 13. 4. 2022 písemně vyzvala k úhradě předžalobní výzvou, žalovaný dosud ničeho neuhradil. 6. Vzniklý právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující (zde právní předchůdce žalobkyně) zavazuje, že úvěrovanému (zde žalovaný) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky s tím, že z vlastních ujednání smlouvy vyplývá povinnost žalovaného k úhradě smluvní pokuty za nezaplacení jakékoliv platby v době splatnosti, přičemž takto ujednaná povinnost žalovaného k úhradě smluvní pokuty odpovídá § 2048 o. z. Taktéž povinnost k úhradě nákladů spojených s vymáháním pohledávky soud shledává za oprávněnou, když odpovídá § 513 o. z. a částka 50 Kč je přiměřeným a účelně vynaloženým nákladem právního předchůdce a žalobkyně na vymáhání dlužné částky představujícím příslušenství této pohledávky. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 1 000 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 7 bod 3. AT v celkové výši 3 000 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.