9 C 426/2021-27 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se žalobou podanou dne 1. 12. 2021 domáhal vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce vypravil pohřeb zemřelého [celé jméno žalovaného], narozeného dne [datum], zemřelého dne [datum], a to v souladu s § 5 odst. 1 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a náklady pohřbu ve výši 12 000 Kč dne 1. 7. 2016 přihlásil do pozůstalostního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Dle sdělení [název soudu] ze dne 15. 1. 2020 a 30. 4. 2021 odpovídá za pohledávku žalobce podle [rozhodnutí] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 10. 1. 2017, žalovaný. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky upomínkami ze dne 12. 2. 2020 a ze dne 5. 11. 2020, žalovaný dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobcem v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobce, korespondujícího s listinnými důkazy a dále ze skutečností známých mu z jeho činnosti a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že dne [datum] zemřel otec žalovaného pan [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum], jehož pohřeb vypravil žalobce, a to jako obec, na jejímž území k úmrtí došlo, a to vzhledem k tomu, že ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí nebylo sjednáno pohřbení těla zemřelého žádným vypravitelem pohřbu ani žádným poskytovatelem zdravotních služeb a univerzitní vysoká škola, která provádí anatomické pitvy v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem, neprojevila zájem o využití těla zemřelého pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům. Dle faktury [číslo] vystavené [právnická osoba] [anonymizována tři slova], sídlem [adresa], [IČO], činily náklady žalobce na pohřeb celkem 12 000 Kč, tyto náklady pohřbu přihlásil žalobce do pozůstalostního řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. [rozhodnutí] [anonymizováno] [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 10. 1. 2017, bylo potvrzeno nabytí veškerého dědictví žalovanému, přičemž pasiva dědictví tvoří mj. pohledávka žalobce, jež je předmětem tohoto řízení. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky upomínkami ze dne 12. 2. 2020 a ze dne 5. 11. 2020, žalovaný dosud ničeho neuhradil. 5. Právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vzniklý na základě § 5 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, podle jehož odst. 1 platí, že nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí pohřbení těla zemřelého žádný vypravitel pohřbu ani žádný poskytovatel zdravotních služeb nebo univerzitní vysoká škola, která provádí anatomické pitvy v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem, neprojeví zájem o využití těla zemřelého pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům, nebo nebyla-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí, zajistí pohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku. Podle odst. 5 věty prvé cit. ustanovení platí, že obec, která zajistila pohřbení podle odstavců 1 až 3, přihlásí svoji pohledávku z titulu účelně vynaložených nákladů na slušné pohřbení podle místních zvyklostí do pasiv pozůstalosti. Vzhledem k tomu, že žalobce svou pohledávku z titulu úhrady pohřbu zemřelého do dědického řízení přihlásil a veškeré dědictví včetně tohoto dluhu ve výši 12 000 Kč nabyl žalovaný, vznikla žalovanému povinnost tento řádně a včas zaplatit. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úrok z prodlení dle § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, které v daném případě tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a paušální náhrada nákladů řízení dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (dále jen„ PN“) za 2 úkony (žaloba a předžalobní výzva) po 300 Kč, celkem v částce 600 Kč, když v daném případě je žalobce ve smyslu § 1 PN účastníkem, jenž není v řízení zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce.