Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 5

§ 5 zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů – Pokud se do 96 hodin od oznámení úmrtí nenajde nikdo, kdo…

Zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů · 256/2001 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 5 zákona o pohřebnictví stanovuje, že pokud se do 96 hodin od oznámení úmrtí nenajde nikdo, kdo by zajistil pohřbení, nebo není-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne, má povinnost zajistit pohřbení obec, na jejímž území k úmrtí došlo. (§ 5 zákona č. 256/2001 Sb., zákon o pohřebnictví a o změně některých zákonů, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: obec, ministerstvo, soud, provozovatel
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „Nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí pohřbení těla zemřelého žádný vypravitel pohřbu ani žádný…“
  • Lhůta nebo doba (odst. 1): „…vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům, nebo nebyla-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí, zajistí pohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí obec…“
  • Lhůta nebo doba (odst. 3): „pokud obec tento souhlas do 1 měsíce od oznámení úmrtí neobdrží, zajistí pohřbení uložením do hrobu nebo hrobky.“
  • Judikatura: na § 5 odkazuje 8 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 256/2001 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Nesjedná-li ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí pohřbení těla zemřelého žádný vypravitel pohřbu ani žádný poskytovatel zdravotních služeb nebo univerzitní vysoká škola, která provádí anatomické pitvy v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem26), neprojeví zájem o využití těla zemřelého pro potřeby lékařské vědy a výzkumu nebo k výukovým účelům, nebo nebyla-li zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí, zajistí pohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí obec, na jejímž území k úmrtí došlo nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku. O zajištění pohřbení podle věty první může obec uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí; podmínka stanovená v § 63 odst. 1 větě první zákona o obcích se nepoužije.

(2) Zajišťuje-li obec pohřbení těla zemřelého zpopelněním, je jeho součástí uložení urny s lidskými ostatky na veřejném pohřebišti.

(3) Tělo zemřelého, u něhož nebyla zjištěna totožnost, může být pohřbeno pouze uložením do hrobu nebo hrobky. Je-li prokázáno, že se jedná o tělo zemřelého státního příslušníka cizího státu, může obec zajistit jeho zpopelnění v krematoriu až po obdržení souhlasu příslušného státu s tímto druhem pohřbení na území České republiky; pokud obec tento souhlas do 1 měsíce od oznámení úmrtí neobdrží, zajistí pohřbení uložením do hrobu nebo hrobky.

(4) Činnosti podle odstavců 1 až 3 jsou zajišťovány obcí v přenesené působnosti. Prováděcí právní předpis stanoví postup obce při zajišťování slušného způsobu pohřbení.

(5) Obec, která zajistila pohřbení podle odstavců 1 až 3, přihlásí svoji pohledávku z titulu účelně vynaložených nákladů na slušné pohřbení podle místních zvyklostí do pasiv pozůstalosti. Bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, nebo nebyla-li k němu dána pravomoc českých soudů, uplatní obec náhradu těchto nákladů u Ministerstva pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“).

(6) Osoba, u které je tělo zemřelého uloženo, je povinna neprodleně informovat obec, na jejímž území došlo k úmrtí nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku, že nastaly skutečnosti podle odstavce 1.

(7) Krajská hygienická stanice může v případě, že osoba byla v době úmrtí nakažena nebezpečnou nemocí,

a) stanovit pro vypravitele pohřbu nebo provozovatele pohřební služby způsob zacházení s lidskými pozůstatky, a

b) rozhodnout o povinnosti vypravitele pohřbu, není-li možné vyloučit riziko nákazy, o pohřbení zpopelněním bez ohledu na vůli zemřelé osoby, případně osob uvedených v § 114 odst. 1 občanského zákoníku nebo vypravitele pohřbu, a to i v případech uvedených v odstavci 3.

(8) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 7 nemá odkladný účinek.

(9) Náklady spojené s přepravou lidských pozůstatků a úkony s tím spojené, vyjma přepravy lidských pozůstatků na pitvu, hradí vypravitel pohřbu.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud se o zemřelého nikdo nepřihlásí, nebo není možné zjistit jeho totožnost, přebírá odpovědnost za pohřbení obec.
  • Obec musí zajistit pohřbení "slušným způsobem podle místních zvyklostí", což může zahrnovat i zpopelnění s uložením urny na veřejném pohřebišti.
  • Pokud není zjištěna totožnost zemřelého, musí být pohřben uložením do hrobu nebo hrobky, s výjimkou cizinců, u nichž je možné zpopelnění po souhlasu jejich státu.
  • Náklady na pohřbení, které obec vynaloží, se stávají pohledávkou vůči pozůstalosti zemřelého, nebo je obec může uplatnit u Ministerstva pro místní rozvoj.

Na co si dát pozor

  • Osoba, u které je tělo zemřelého uloženo, má povinnost neprodleně informovat příslušnou obec, pokud nastanou okolnosti, kdy obec musí pohřbení zajistit.
  • V případě nebezpečné nemoci zemřelého může Krajská hygienická stanice stanovit specifický způsob zacházení s pozůstatky nebo nařídit zpopelnění bez ohledu na vůli zemřelého.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Judikatura k § 5

8
ÚS
Ústavní soud
22. 3. 2016
NSS
Krajský soud v Brně
29. 1. 2025
NSS
Nejvyšší správní soud
30. 11. 2023
NSS
Krajský soud v Brně
17. 10. 2023

Novější rozhodnutí z každého soudu. Rozhodnutí citují § 5 zákona 256/2001 Sb. – vazby extrahované z plných textů.

Jak soudy aplikují § 5

Nejvyšší správní soud korigoval právní názor krajského soudu týkající se výkladu pojmu převozu na pitvu podle § 5 odst. 5 zákona č. 256/2001 Sb., dále jen "zákon o pohřebnictví", ve spojení s kapitolou 8, body 1.2.4, 1.2.5 a 1.2.10 vyhlášky č. 134/1998 Sb., dále jen "úhradová vyhláška", vydané k provedení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

IV.ÚS 3050/15 · Ústavní soud · 22. 3. 2016

… s pronájmem a užíváním veřejného pohřebiště (resp. hrobového místa dle znění výměru MF č. 01/2018), kromě služeb se stanovenými maximálními cenami podle části I. oddílu B položky č. 10 10. (resp. 12.) Pohřební služby, pouze služby spojené s pohřbením, které zajišťuje obec podle právního předpisu o pohřebnictví (§ 5 zákona č. 256/2001 Sb.) Pro účely regulace cen platí:

29 Af 50/2021 · Krajský soud v Brně · 29. 1. 2025

Krajský soud se vymezil vůči závěru žalovaného, že cenové regulaci podléhají všechny služby, které obec musí zajistit ve smyslu § 5 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pohřebnictví“), a vyhlášky č. 277/2017 Sb., o postupu obce při zajištění slušného pohřbení (dále jen „vyhláška č. 277/2017 Sb.“). Položka je ve výměrech MF vymezena jako:

1 As 239/2023 · Nejvyšší správní soud · 30. 11. 2023

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.