10 C 159/2023-28 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný byl zaměstnán u žalobkyně na pozici Obsluha mycího boxu. Dne 21. 10. 2022 způsobil žalovaný žalobkyni škodu v celkové výši 32 369 Kč na vozidle značky Mazda CX-5. Výše škody byla specifikována předkalkulací zakázky číslo MI004974 ze dne 21. 10. 2022. Dne 11. 11. 2022 bylo žalovaným a žalobkyní podepsáno Uznání dluhu ve výši 32 369 Kč spolu se sjednáním splátkového kalendáře. Žalovaný z ujednaných splátek uhradil pouze první splátku ve výši 6 290 Kč. Následující splátky již ze strany žalovaného uhrazeny nebyly. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalovaný byl zaměstnán u žalobkyně na pozici Obsluha mycího boxu. Dne 21. 10. 2022 způsobil žalovaný žalobkyni škodu v celkové výši 32 369 Kč na vozidle značky Mazda CX-5, 2,5, 194 PS 4x2 A/T, [registrační značka]. Výše škody byla specifikována předkalkulací zakázky číslo [anonymizováno] ze dne 21. 10. 2022, ve které jsou uvedeny pracovní operace a materiál potřebný k odstranění způsobené škody. Dne 11. 11. 2022 bylo žalovaným a žalobkyní podepsáno Uznání dluhu ve výši 32 369 Kč spolu se sjednáním splátkového kalendáře. Úhrada uznaného dluhu byla dle splátkového kalendáře rozložena do devíti měsíčních splátek 1. splátka ve výši 6 290 Kč splatná dne 11. 11. 2022; 2. splátka ve výši 3 500 Kč splatná dne 18. 12. 2022; 3. splátka ve výši 3 500 Kč splatná dne 18. 1. 2022; 4. splátka ve výši 3 500 Kč splatná dne 18. 2. 2022; 5. splátka ve výši 3 500 Kč splatná dne 18. 3. 2022; 6. splátka ve výši 3 500 Kč splatná dne 18. 4. 2022; 7. splátka ve výši 3 500 Kč splatná dne 18. 5. 2022; 8. splátka ve výši 3 500 Kč splatná dne 18. 6. 2022; 9. splátka ve výši 1 579 Kč splatná dne 18. 7. 2022. V rámci Uznání dluhu se žalovaný pro případ prodlení s platbou rovněž zavázal uhradit Žalobkyni kromě zákonného úroku z prodlení i smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a to vše od 21. 10. 2022 až do úplného zaplacení dluhu. Žalovaný z ujednaných splátek uhradil pouze první splátku ve výši 6 290 Kč. Následující splátky již ze strany žalovaného uhrazeny nebyly. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení této částky, resp. že je zde jiná skutečnost kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalovaném. V daném případě žalobkyně dostatečným způsobem prokázala, že jí žalovaný dluží výše uvedenou částku, tudíž bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal úhradu. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Žalovaný nijak nerozporoval výši dlužné částky, stejně tak nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že ničeho na svých závazcích neplnil. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě jeho závazku předžalobní upomínkou ze dne 27. 1. 2023. <i>5. Podle § 2053 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná – li někdo svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se zato, že dluh v době uznání trval.</i> 6. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z § 2053 a násl. ObčZ. Na základě listiny, označené jako Uznání dluhu ze dne 11. 11. 2022, má soud za prokázané, že žalovaný pohledávku ve výši 32 369 Kč uznal a tedy jeho dluh ke dni uznání trval. Současně tímto uznáním uznal i smluvní pokutuve výši 0,1 % denně z dlužné částky. V uznání dluhu si účastníci v článku III. ujednali, že nebude-li dluh žalovaného vůči žalobkyni uhrazen řádně a včas, zavazuje se žalovaný uhradit žalobkyni vedle dlužné částky též zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky, a to vše ode dne 21. 10. 2022 až do úplného zaplacení dluhu. V předmětném uznání bylo v článku IV. konstatováno, že se ujednáním o splátkách nejedná o odložení splatnosti. Neuhrazením závazku v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ, výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 1 537 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta ve výši 2 340 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 4 úkony právní služby ve výši 9 360 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, podání ze dne 19. 6. 2023) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby celkem ve výši 1 200 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.