10 C 74/2023-21 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částek uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobkyně dodávala žalovanému na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny ze dne 12. 3. 2020 do odběrného místa na adrese [adresa], plyn a elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě plyn odebíral. Žalobkyně dne 8. 6. 2021 vyúčtovala žalovanému fakturou [variabilní symbol] na částku ve výši 11 206,91 Kč včetně DPH, splatnou dne 28. 6. 2021, na níž zbývá k úhradě částka 6 786,91 Kč. Žalobkyně dne 6. 6. 2021 vyúčtoval žalovanému fakturou [variabilní symbol] na částku ve výši 11 307,05 Kč včetně DPH, splatnou dne 28. 6. 2021, přičemž k úhradě zbývá částka 6 847,05 Kč. A to vše poté, co žalovaný dne 24. 6. 2021 oba výše uvedené dluhy co do důvodu a výše uznal. Žalobkyně dne 1. 2. 2022 vyúčtovala žalovanému fakturou [variabilní symbol] na částku ve výši 9 530,16 Kč včetně DPH, splatnou dne 21. 2. 2022, na níž žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobkyně dodávala žalovanému na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 12. 3. 2020 do odběrného místa na adrese [adresa], plyn pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě plyn odebíral. Žalobkyně dne 8. 6. 2021 vyúčtovala žalovanému fakturou [variabilní symbol] na částku ve výši 11 206,91 Kč včetně DPH, splatnou dne 28. 6. 2021. Na tuto fakturu byla provedena částečná úhrada v celkové výši 4 420 Kč, k úhradě zbývá částka 6 786,91 Kč. Žalovaný dne 24. 6. 2021 svůj dluh co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej zaplatit v 10 splátkách s tím, že pokud svůj závazek ke splácení nesplní co do času a výše, pozbývá výhody splátek a žalobce je oprávněn požadovat po něm plnění zbývající části dluhu jednorázově. Žalobkyně dodávala žalovanému na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 12. 3. 2020 do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral. Žalobkyně dne 6. 6. 2021 vyúčtoval žalovanému fakturou [variabilní symbol] na částku ve výši 11 307,05 Kč včetně DPH, splatnou dne 28. 6. 2021. Na tuto fakturu byla provedena částečná úhrada v celkové výši 4 460 Kč. K úhradě zbývá částka 6 847,05 Kč. Žalovaný dne 24. 6. 2021 svůj dluh co do důvodu a výše uznal a zavázal se jej zaplatit v 10 splátkách s tím, že pokud svůj závazek ke splácení nesplní co do času a výše, pozbývá výhody splátek a žalobce je oprávněn požadovat po něm plnění zbývající části dluhu jednorázově. Žalobkyně dne 1. 2. 2022 vyúčtovala žalovanému fakturou [variabilní symbol] na částku ve výši 9 530,16 Kč včetně DPH, splatnou dne 21. 2. 2022 následující: částku 19 580,16 Kč představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, a to za 4, 13700 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období od 4. 6. 2021 do 27. 1. 2022; částku 500 Kč představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny, za prodlení se zaplacením předchozí faktury a splátek dohody; částku 10 550 Kč představující zaplacené zálohy. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení částky za dodávky elektřiny, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalovaném. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Žalovaný nijak nerozporoval hodnotu dodaných komodit, stejně tak nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že ničeho na svých závazcích neplnil. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě jeho závazku předžalobní upomínkou ze dne 7. 4. 2022 a ze dne 1. 5. 2022. <i>5. Podle § 2053 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uzná – li někdo svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se zato, že dluh v době uznání trval.</i> <i>6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, v rozhodném znění, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou.</i> 7. Vzniklý právní vztah týkající se uznání pohledávky mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z § 2053 a násl. ObčZ. Na základě listin, označených jako Dohoda o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu ze dne 24. 6. 2021, má soud za prokázané, že žalovaný pohledávku ve výši 11 407,05 Kč a ve výši 11 306,91 Kč uznal a tedy jeho dluh ke dni uznání trval. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným co se týče odběru a spotřeby elektřiny, jenž se již netýkal výše uvedeného uznání, posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávající povinnost dodávat žalovanému elektřinu při současné povinnosti žalovaného hradit její cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaný této povinnosti nedostál. Žalovanému vznikla povinnost uhradit cenu dodané elektřiny a smluvní pokuty, neboť tato povinnost byla zcela v souladu s uzavřenou smlouvou. Neuhrazením závazku v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), neboť jde podle § 14b odst. 1 o návrh, který je žalobkyní podáván opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, na ustáleném vzoru, kde jsou pouze měněny údaje týkající se čísla smlouvy, splatnosti a žalované částky. Toto vyplývá i ze samotného návrhu na vydání platebního rozkazu. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 927 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá – když k zasílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, sepis žaloby) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 x náhrada hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.