11 C 336/2022-64 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaných zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že je provozovatelkou zařízení poskytujícího zdravotní služby a zaopatření dětem do 3 let věku, které nemohou vyrůstat v rodinném prostředí, zatímco žalovaní jsou rodiči nezletilé [jméno] [celé jméno žalované], narozené [datum], která byla na základě usnesení [název soudu] ze dne 13. 6. 2019, č. j. [číslo jednací], umístěna v období od 21. 6. 2019 do 31. 5. 2022 v zařízení žalobkyně. Žalovaným jako osobám povinným výživou tak vznikla povinnost k úhradě příspěvku na zaopatření jejich nezletilého dítěte. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili. Se souhlasem stran soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání (§ 115a občanského soudního řádu). Skutečnost, že žalobkyně je provozovatelem zařízení ústavní a výchovné zdravotní péče pro děti do 3 let věku plyne zřizovací listiny vč. dodatku. Z usnesení [název soudu], č. j. [číslo jednací] plyne, že nezletilá [jméno] [celé jméno žalované] byla dne 13. 6. 2019 tímto rozhodnutím předána do péče žalobkyně. Z kopie rodného listu vyplynulo, že žalovaní jsou rodiči nezletilé. Žalobkyně prokázala též výzvu adresovanou žalovaným na adresy trvalého pobytu. <i>Podle ustanovení 43 odst. 1 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, v dětských domovech pro děti do 3 let věku jsou poskytovány zdravotní služby a zaopatření dětem zpravidla do 3 let věku, jejichž zdravotní stav vyžaduje poskytování zdravotní péče ve formě lůžkové péče a které nemohou vyrůstat v rodinném prostředí, zejména dětem týraným, zanedbávaným, zneužívaným nebo dětem zdravotně postiženým. Zaopatřením se rozumí stravování, ubytování, ošacení a výchovná činnost. Podle § 44 odst. 1 citovaného zákona osoby povinné výživou jsou povinny přispívat poskytovateli na úhradu zaopatření dítěte umístěného v dětském domově pro děti do 3 let věku a popřípadě též jeho průvodce.</i> V daném případě dospěl soud k závěru o důvodnosti podané žaloby, když žalobkyně v řízení prokázala vznik práva na úhradu příspěvku dle § 44 odst. 1 citovaného zákona, neboť bylo doloženo svěření nezletilého dítěte žalovaných do zařízení žalobkyně a žalovaní v řízení netvrdili, ani neprokázali, že by nezletilou převzali zpět do své péče. Žalovaní jako rodiče nezletilého jsou přitom povinni dle § 910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, plnit vyživovací povinnost, a tedy stíhá je i povinnost k úhradě příspěvku na zaopatření dítěte dle 44 odst. 1 citovaného zákona. Vyhláškou č. 56/2012 Sb., o příspěvku na úhradu zaopatření dítěte a jeho průvodce v dětském domově pro děti do 3 let věku je přitom výše příspěvku za každý den pobytu stanovena na částku 45 Kč u dětí do 1 roku věku, dále 50 Kč u dětí od 1 do 3 let věku dítěte a dále 55 Kč u dětí nad 3 roky věku. Příspěvek je splatný do 8 dní po uplynutí příslušného kalendářního měsíce (§ 2 odst. 2 citované vyhlášky). Bylo tak na žalovaných, aby v řízení tvrdili a prokazovali skutečnosti vylučující či oslabující uplatněný nárok, nicméně žalovaní zůstali v řízení zcela nečinní, tudíž soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, přičemž povinnost k plnění byla oběma žalovaným uložena solidárně. Povinnost k solidárnímu plnění lze uložit pouze tehdy, pokud tak jako výjimku výslovně stanoví zákon, rozhodnutí, předchozí dohoda stran, popř. to vyplývá z povahy plnění. Žalobkyně v tomto ohledu argumentovala povahou plnění, a jakkoliv v tomto ohledu uvedla toliko podpůrné (tj. nikoliv dostatečně silné) argumenty, nelze přehlédnout, že současně poukázala na vcelku ustálenou judikaturu nalézacích soudů, ve kterých bylo ze solidarity vycházeno (byť zpravidla bez jakékoliv argumentace). S ohledem na ustanovení § 13 občanského zákoníku tak nalézací soud rovněž promítl solidární povahu povinnosti žalovaných do výroku rozsudku. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto mu podle § 142 odst. l občanského soudního řádu vůči každému ze žalovaných vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud tak žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu v celkové výši 2 739 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 2 139 Kč a ze dvou paušálních náhrad hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve výši 600 Kč dle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu ve spojení s ustanovení § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.