12 C 421/2023-20 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou včetně jejího doplnění domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soudu uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o bankovních službách (dále též„ smlouva“), na jejímž základě žalobkyně zřídila a vedla pro žalovanou bankovní účet [číslo] [bankovní účet]. Nedílnou součástí této smlouvy byly též Všeobecné obchodní podmínky (dále též„ VOP“), Oznámení o úrokových sazbách a Sazebník poplatků. Žalovaná však porušila smluvní povinnost, kdy se úhradou ze dne [datum] zaúčtovanou v neprospěch účtu žalované dne [datum] dostala do záporného zůstatku ve výši 7 150,31 Kč. Následně došlo k zaúčtování dalších plateb v neprospěch účtu žalované a ke dni [datum] činil záporný zůstatek na účtu 14 699,65 Kč. V důsledku nepovoleného debetu žalované žalobkyně odstoupila od smlouvy ke dni [datum] a konečný záporný zůstatek převedla na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet]. Ode dne zrušení běžného účtu žalované a převedení záporného zůstatku na účet pohledávek žalovaná na svůj dluh uhradila dne [datum] částku 4 000 Kč. Žalobkyně se tak domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 699,65 Kč, kapitalizovaného úroku v zákonné výši z dlužné jistiny za dobu od [datum] do dne sepsání žaloby, tj. [datum], v celkové výši 822,26 Kč. Žalobkyně žalovanou písemně vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), žalovaná dosud ovšem ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a OSŘ, bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listin. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena Smlouva o bankovních službách, na jejímž základě žalobkyně zřídila a vedla pro žalovanou bankovní účet č. [bankovní účet], nedílnou součástí Smlouvy byly také Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Z doloženého výpisu z účtu žalované je zřejmé, že žalovaná provedla dne [datum] úhradu ve výši 22 600 Kč, čímž na účtu žalované vznikl záporný zůstatek ve výši 7 234,72 Kč. Žalobkyně dále zaúčtovala další úhrady v neprospěch účtu žalované včetně úroku z nepovoleného debetu ve výši 25 % ročně v souladu s Oznámením o úrokových sazbách, přičemž ke dni [datum] činila výše záporného zůstatku žalované 14 699,65 Kč. Žalobkyně proto využila svého smluvního oprávnění dle ust. čl. 10 ve spojení s čl 13.2 VOP, kdy dopisem ze dne [datum] odstoupila od smlouvy a ke dni [datum] zrušila účet žalované a nepovolený debet převedla na na účet pohledávek z nepovoleného debetu č. [bankovní účet]. Žalovaná následně dne [datum] na svůj dluh uhradila částku 4 000 Kč, a proto dosud dlužná částka žalované sestává z dlužné jistiny ve výši 10 699,65 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny za dobu od [datum] do dne sepsání žaloby, tj. [datum], v celkové výši 822,26 Kč. Žalovaná na uvedený dluh neuhradila ničeho, a to i přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne [datum]. 5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), neboť podle ust. § 2665 OZ ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, vzniklo žalobkyni právo žádat po žalované od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, když žalované uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokátka žalobkyně je registrována k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokátky žalobkyně.