16 C 265/2023-21 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 15. 4. 2021 uzavřena účastnická smlouva [číslo] dne 4. 8. 2021 účastnická smlouva [číslo] v jejichž rámci poskytla žalobkyně žalovanému slevu na zakoupené koncové zařízení, kdy tato byla podmíněna trváním účastnické smlouvy po dobu 24 měsíců s tím, že pro případ jejího předčasného ukončení vznikala žalovanému povinnost podmíněnou slevu vrátit, kdy takto bylo žalovanému vyúčtováno celkem 195,62 Kč (vrubopisem [číslo]). Dále se žalobkyně v rámci účastnické smlouvy zavázala zprostředkovat žalovanému služby třetích osob a žalovaný se zavázal přímo žalobkyni uhradit za takto čerpané služby jejich cenu v rámci pravidelných vyúčtování, kdy takto žalovaný čerpal platební službu m-platba a žalobkyně tuto službu žalovanému vyúčtovala v rámci vyúčtování [číslo] se splatností dne 4. 12. 2021 ve výši 11 894,29 Kč, kdy v tomto řízení žalobkyně nárokuje částku 10 039,48 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku žalobkyně nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Z účastnických smluv [číslo] [číslo] vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému sjednané telekomunikační služby v rámci dohodnutého tarifu, včetně zprostředkování služeb obsahu (audiotex, premium SMS) a platebních služeb (DMS a SMS platby, m-platby), které měl žalovaný povinnost hradit v rámci pravidelných měsíčních vyúčtování. Součástí účastnické smlouvy [číslo] bylo i ujednání o kupní smlouvě na koncové zařízení typu: Xiaomi Redmi 9AT32GB-Modrý, IMEI [číslo] (dále jen„ koncové zařízení“), k němuž byla poskytnuta tzv. podmíněná sleva z kupní ceny ve výši 1 000 Kč. Podmínkou pro slevu bylo dodržení sjednané doby trvání smlouvy 24 měsíců a pro případ předčasného ukončení smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že žalovanému vznikne povinnost částku odpovídající poskytnuté slevě žalobkyni vrátit. Z výpovědi smlouvy ze dne 7. 2. 2023 pak vyplývá, že žalobkyně z důvodu dlouhodobého neplnění platebních povinností žalovaným přistoupila k výpovědi uvedených účastnických smluv a požádala žalovaného o vrácení podmíněné slevy z koncového zařízení ve výši 195,62 Kč, a to prostřednictvím Vrubopisu [číslo] s datem splatnosti dne 18. 4. 2023. Realizované platební služby vyúčtovala žalobkyně v rámci faktury [číslo] znějící na částku 11 894,29 Kč s datem splatnosti dne 4. 12. 2021, z toho v tomto soudním řízení nárokována částka 10 039,48 Kč. V rámci čl. 3 [číslo] obchodních podmínek, které byly učiněny součástí závazků stran, byl založen závazek žalovaného k úhradě čerpaných služeb tzv. třetích stran přímo žalobkyni na základě pravidelných vystavených vyúčtování. 5. Soud dospěl v dané věci k závěru, že žaloba je důvodná. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil jako vztah vyplývající ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v jejímž rámci byla platně uzavřena kupní smlouva podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) o koupi movitých věcí se slevou z kupní ceny, která byla vázaná rozvazovací podmínkou ve smyslu § 548 odst. 2 o.z., že smluvní vztah ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací musí trvat sjednanou dobu. Protože tato podmínka nebyla splněna, žalobkyni vzniklo právo na zaplacení poskytnuté slevy za koncové zařízení ve výši 195,62 Kč. V souladu s ustanoveními obchodních podmínek žalobkyně umožnila žalovanému provádět prostřednictvím mobilního telefonu platební transakce za služby poskytované třetími osobami (smluvními partnery žalobkyně), které současně své pohledávky na úhradu takto žalovaným čerpaných služeb postupovaly žalobkyni, jíž se žalovaný zavázal uhradit cenu za služby v rámci pravidelných vyúčtování, kdy takové ujednání lze hodnotit jako smlouvu příkazního typu ve smyslu ustanovení § 2430 a násl. o.z., ve které se žalobkyně zavázala žalovanému zprostředkovat (umožnit v rámci žalobkyní poskytovaných služeb) uzavření smlouvy s třetí osobou, zprostředkovat samotné plnění a současně zprostit žalovaného závazku vůči třetí osobě. Žalovaný se současně zavázal k úhradě ceny služeb třetích osob přímo žalobkyni v době splatnosti vyúčtování základních telekomunikačních služeb. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých dluhů, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nároky žalobkyně spočívala na žalovaném, který však v řízení zůstal zcela nečinný, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. ve výši odpovídající ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého zcela úspěšné žalobkyni náleží vůči neúspěšnému žalovanému náhrada účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátem. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“) činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o. s. ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění pak byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.