8 C 213/2023-18 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částek s příslušenstvím, uvedených v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný coby provozovatel motorového vozidla [registrační značka], jež má objem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, neměl k vozidlu v obdobích od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021, od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021 a od 1. 6. 2021 do 21. 8. 2021 sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, čímž porušil svoji zákonnou povinnost. Žalobkyni tak vznikly v důsledku výzev ze dnů 3. 12. 2021, 13. 1. 2022 a 31. 3. 2022 nároky na příspěvky za vozidlo provozované bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když splatnost příspěvků nastala dne 15. 2. 2022, dne 29. 3. 2022 a dne 14. 6. 2022. Výše denní sazby příspěvku činí 65 Kč, vozidlo nebylo pojištěno 87 dní, 92 dní a 82 dní. Žalobkyně má proto dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. nárok na zaplacení příspěvků ve výších 5 655 Kč, 5 980 Kč a 5 330 Kč a dále poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva po 300 Kč Částky žalovaný neuhradil předžalobní upomínce navzdory. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání.</i> 4. Soud má za prokázané, že žalovaný v obdobích od 4. 12. 2020 do 28. 2. 2021, od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021 a od 1. 6. 2021 do 21. 8. 2021 provozoval motorové vozidlo [registrační značka], jež má objem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 a které bylo v registru silničních vozidel evidováno jako provozované, ač k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 2. 12. 2021, 13. 1. 2022 a 31. 3. 2022 výzvy k úhradě příspěvků do tzv.„ garančního fondu“ za uvedená období 87 dní, 92 dní a 82 dní v denní sazbě 65 Kč, t. j. ve výších 5 655 Kč, 5 980 Kč a 5 330 Kč. 5. Skutkový stav, uvedený v bodě 4., prokazují tyto listinné důkazy: zjištěné údaje o vozidle, v bodě 4. uvedené výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů, sdělení České pošty o doručování zásilek s výzvami, předžalobní upomínky a doklady o jejím odeslání. 6. Bylo na žalovaném, aby ve smyslu § 101 OSŘ tvrdil a prokázal, že částky uhradil zcela nebo ve větší míře, než uvádí žalobkyně, resp. tvrdil a prokázal jiné skutečnosti, které by mohly zčásti či zcela vyvrátit oprávněnost žalobkynina nároku. Žalovaný tak však neučinil a soud má tudíž za to, že je pravdivé žalobkynino tvrzení, že žalovaný neměl jako provozovatel vozidel v uvedených obdobích uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti, byl žalobkyní vyzván k úhradě příspěvků do garančního fondu a žalobou nárokované částky neuhradil ani přes žalobkyninu písemnou předžalobní upomínku. 7. Žalovaný měl dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ POPV“), povinnost mít po celou dobu, kdy bylo vozidlo zapsáno coby provozované v registru silničních vozidel, sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný ve výše uvedeném období tuto povinnost nesplnil, žalobkyně proto podle § 4 odst. 7 POPV zaslala žalovanému výzvy k úhradě příspěvku do tzv.„ garančního fondu“ ve lhůtě dle § 4 odst. 6 POPV. Žalobkyni tak vzniklo podle § 4 odst. 1 POPV vůči žalovanému právo na úhradu uvedených příspěvků, přičemž výše denní sazby byla stanovena podle objemu válců příslušného vozidla dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalobkyni vznikl také nárok na zaplacení poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva dle § 2a téže vyhlášky. Protože žalovaný nesplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo za dobu prodlení právo na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, dle § 142 odst. 1 OSŘ jí tak vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14 odst. 5 AT. Při stanovení výše odměny advokátky a náhrady hotových výdajů soud postupoval dle § 14b AT, protože v tomto případě bylo řízení zahájeno tzv.„ formulářovou žalobou“, tedy žalobou podávanou touž žalobkyní opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově a právně obdobných věcech. Žalobkynina advokátka je registrována k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů řízení s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkyniny advokátky.