9 C 10/2023-21 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se žalobou podanou dne 24. 8. 2022 domáhal vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je vlastníkem nemovitosti pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], nacházejícím se v [katastrální uzemí], obec Praha, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ budova ve vlastnictví žalobce“). Žalobce uzavřel s žalovaným dne 29. 11. 2019 nájemní smlouvu o nájmu bytu [číslo] nacházejícím se v budově ve vlastnictví žalobce (dále jen„ byt“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 12. 2019 do 30. 11. 2020 Nájemní smlouva byla následně prodloužena do 30. 11. 2022. Nájemné bylo sjednáno ve výši 13 000 Kč měsíčně spolu se zálohami na služby spojenými s užíváním bytu ve výši 650 Kč měsíčně za jednu osobu. Nájemné bylo od března 2022 zvýšeno na částku 13 259 Kč měsíčně a zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly v roce 2022 zvýšeny na 770 Kč měsíčně. Splatnost nájemného byla ujednána na každý 5. den stávajícího měsíce. Dne 8. 3. 2022 bylo žalovanému zasláno vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2021, na základě kterého vznikla žalovanému povinnost uhradit nedoplatek ve výši 1 035 Kč, a to do 5. 3. 2022. Nájem bytu byl k 30. 4. 2022 skončen a byt byl řádně předán žalobci. Žalovaný řádně a včas neuhradil nájemné se zálohami na služby za měsíce leden 2022 ve výši 13 777 Kč, splatné dne 5. 1. 2022, únor 2022 ve výši 13 777 Kč, splatné dne 5. 2. 2022, březen 2022 ve výši 14 029 Kč, splatné dne 5. 3. 2022 a duben 2022 ve výši 14 029 Kč, splatné dne 5. 4. 2022. Končená výše dlužné částky byla potvrzena žalovaným v předávacím protokolu při ukončení nájmu. Žalovaný dosud ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 11. 7. 2022. Žalobce rovněž požaduje zaplacení smluvního úroku z prodlení dle čl. 3 odst. 3.9 nájemní smlouvy ve výši 0,25 % denně z dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání. 4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobce, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům, zapsané na [list vlastnictví], nacházejícím se v [katastrální uzemí], obec Praha, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Praha. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 29. 11. 2019 uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem je byt [číslo] nacházející se v budově ve vlastnictví žalobce. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 12. 2019 do 30. 11. 2020 s možností automatického prodloužení o 12 měsíců, a to i opakovaně. Smlouva byla prodloužena do 30. 11. 2022. Výše nájemného byla sjednána na částku 13 000 Kč, žalovaný se rovněž zavázal platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu ve výši 650 Kč. Dle čl. 3 odst. 3.6 smlouvy bylo mezi stranami ujednáno, že žalobce je oprávněn jednostranně zvýšit nájemné úměrně k míře inflace publikované Českým statistickým úřadem s tím, že za základ bude považována výše nájemného ke dni podpisu smlouvy, nebo ke dni posledního zvýšení nájemného. V roce 2022 byly zvýšeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu na částku 770 Kč a od března 2022 bylo zvýšeno nájemné na částku 13 259 Kč, jak vyplývá ze Změnového listu od 3/ 2022, který byl dne 19. 2. 2022 zaslán žalovanému. Splatnost nájemného byla ujednána dle čl. 3 odst. 3.7 smlouvy na každý 5. den stávajícího měsíce. Dne 8. 3. 2022 bylo žalovanému zasláno vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2021, na základě kterého vznikla žalovanému povinnost uhradit nedoplatek ve výši 1 035 Kč, a to do 5. 3. 2022. Z detailního předpisu přehledu předpisů a plateb 2022 bylo zjištěno, že žalovanému bylo předepsáno nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za měsíc leden 2022 ve výši 13 777 Kč, se splatností dne 5. 1. 2022, za měsíc únor 2022 ve výši 13 770 Kč, se splatností dne 5. 2. 2022, za měsíc březen 2022 ve výši 14 029 Kč, se splatností dne 5. 3. 2022 a za měsíc duben 2022 ve výši 14 029 Kč, se splatností dne 5. 4. 2022, přičemž žalovaný na tyto předepsané platby neuhradil ničeho. Nájem bytu byl k 30. 4. 2022 skončen a byt byl řádně předán žalobci, což má soud za prokázané z předávacího protokolu ze dne 30. 4. 2022. V předávacím protokolu žalovaný stvrdil svým podpisem, že dlužná částka ke dni 30. 4. 2022 činila 56 640 Kč. Dle čl. 3 odst. 3.9 smlouvy si smluvní strany sjednali, že v případě prodlení s placením nájemného, záloh na služby nebo nedoplatku na službách je žalovaný povinen k úhradě úroku z prodlení ve výši 2,5 promile z dlužné částky za každý den prodlení. Žalovaný dosud ničeho neuhradil, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu ze dne 11. 7. 2022. 5. Právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené smlouvy o nájmu bytu podle § 2201 a násl. a § 2235 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, podle nichž se smlouvou zavazuje pronajímatel přenechat nájemci k zajištění jeho bytových potřeb (a popřípadě i členů jeho domácnosti) byt nebo dům a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné, a také za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaný však této své povinnosti nedostál, když řádně a včas neuhradil nájemné a zálohy na služby za měsíce leden až duben 2022 a nedoplatek z vyúčtování za rok 2021. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti dluhu, úrok z prodlení dle 1970 o.z.; výše úroku z prodlení vyplývá z ujednání čl. 3 odst. 3.9 nájemní smlouvy a je odpovídající výši, kterou žalobce požadoval. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 6. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 2 266 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 3 380 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 7 bod 5. AT v celkové výši 10 140 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce.