12 C 530/2023-19 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 639,66 Kč se smluvním úrokem z úvěru a úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru (dále jen„ smlouva o úvěru“), jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně a Ceník žalobkyně. Na základě smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému možnost čerpat úvěr až do výše 25 000 Kč ve formě kontokorentního úvěru, přičemž žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr spolu s úrokem ve výši 18,90 % ročně a spolu s poplatky dle smlouvy a ceníku uhradit nejpozději do jednoho roku ode dne započetí čerpání úvěru. Žalovaný se zároveň zavázal nepřekročit povolený záporný zůstatek na účtu. Žalovaný opakovaně porušil sjednané podmínky, když překročil povolený záporný zůstatek účtu, přičemž tento nevyrovnal ani po opakovaných výzvách žalobkyně, která následně využila smluvního oprávnění a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení dlužné jistiny ve výši 28 639,66 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 2 913,98 Kč za období od [datum] do [datum], kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 2 875,83 Kč za období od [datum] do [datum] a dále plynoucího úroku ve výši 15 % ročně a úroku z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 1. 9. 2023 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud v dané věci rozhodoval v souladu s ust. § 115a OSŘ bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listin poté, co s tímto postupem obě strany souhlasily. 4. Z rámcové smlouvy o finančních službách uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], smlouvy o účtu ze dne [datum] a smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému možnost povoleného přečerpání zůstatku na běžném účtu vedeném na jméno žalovaného číslo [bankovní účet] ve výši až 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr splatit spolu s úrokem 18,90 % ročně a dalšími náklady úvěru nejpozději do jednoho roku ode dne započetí čerpání úvěru, úroky z úvěru se žalovaný zavázal splácet vždy v poslední den každého kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit čerpání. Z transakční historie k účtu číslo [bankovní účet] má soud za prokázané, že žalovaný započal s čerpáním úvěru dne [datum], v období od [datum] do [datum] žalovaný překročil povolený limit čerpání, který přes výzvy žalobkyně nevyrovnal. Žalobkyně tudíž využila smluvního oprávnění a úvěr zesplatnila ke dni [datum], o čemž žalovaného dopisem ze dne [datum] informovala. Dluh žalovaného sestává z dlužné jistiny ve výši 28 639,66 Kč, kapitalizovaného úroku v částce 2 913,98 Kč za období od [datum] do [datum], kapitalizovaného úroku z prodlení v částce 2 875,83 Kč za období od [datum] do [datum]. Při absenci tvrzení žalovaného vycházel soud ve vztahu k výši dlužné částky z tvrzení žalobkyně korespondujícího s listinnými důkazy. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Banka na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků a poplatků. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru, poplatků, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení, a to dle ustanovení § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se jedná o lhůtu k plnění, tuto soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 OSŘ jako třídenní. 6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 146 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.