15 C 161/2018-561 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. května 2018, ve znění jejích pozdějších písemných doplnění a upřesnění, činěných ve lhůtě stanovené § 741 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) a § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“) se žalobkyně domáhala po žalovaném vypořádání společného jmění manželů (dále také jako „SJM“) účastníků, které zaniklo rozvodem jejich manželství podle pravomocného rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , čj. , číslo jednací, . Žalobkyně navrhovala, aby do jejího vlastnictví byly přikázány pozemky st. , číslo, a , číslo, v , obec, - , název, , dále vybavení společné domácnosti v domě čp. , číslo, v , obec, - , název, a hypoteční úvěr u , právnická osoba, . v zůstatkové výši 641 689 Kč. K přikázání do výlučného vlastnictví žalovaného pak byla žalobkyní navrhován obchodní podíl ve společnosti , právnická osoba, . a motorové osobní vozidlo , značka, . K odůvodnění žaloby žalobkyně uváděla, že vypořádávaný majetek nabyli účastnící v době trvání manželství. Hodnotu nemovitostí odhadovala na 4,5 mil. Kč a hodnotu vozidla na 200 tis. Kč. Ohledně ostatního majetku (s výjimkou hypotečního úvěru) nebyla jeho hodnota žalobkyni známa a proto v tomto směru navrhovala, aby byla zjištěna soudem.2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil jak ohledně rozsahu SJM, jež by mělo být vypořádáno, tak ohledně navrhovaného způsobu vypořádání. Hodnotil, že do SJM nenáleží uváděná společnost (firma), že navrhuje vypořádání vnosu žalovaného do SJM v částce 1 mil. Kč a že vybavení domácnosti nebylo žalobkyní specifikováno. Dále zpochybnil hodnotu nemovitostí, která by podle jeho názoru měla být vyšší a naopak hodnota vozidla by měla být 80 tis. Kč s ohledem na jeho stáří a opotřebení. Žalovaný namítal, že uváděný obchodní podíl pořídil ze svých výlučných prostředků, když vklad do společnosti ve výši 100 tis. Kč, který zaplatil, získal darem od svých rodičů. V této souvislosti dále uváděl, že žalobkyně se na chodu této společnosti ani nijak nepodílela. Ohledně svého vnosu do SJM ve výši 1 mil. Kč uváděl, že se jednalo o jeho investice do stavby rodinného domu čp. , číslo, v , obec, - , název, , činěné z peněz, jež mu byly darovány jeho rodiči. Souladně s žalobkyní pak žalovaný navrhoval, aby do vlastnictví žalobkyně byly přikázány uváděné nemovitosti, zůstatek dluhu z uváděného hypotečního úvěru a do vlastnictví žalovaného uváděné vozidlo. Ohledně vybavení společné domácnosti žalovaný navrhoval rozdělení, kdy každý z účastníků se stane vlastníkem jeho poloviny poté, co bude vyjasněn jeho rozsah. Nakonec navrhoval, aby žalobkyni bylo uloženo zaplatit mu polovinu hodnoty nemovitostí se započtením jeho nároku ohledně vnosu ve výši 1 mil. Kč.3. Účastníci prohlásili za nesporné skutečnosti o rozvodu jejich manželství a nabytí nemovitostí, vozidla, vybavení společné domácnosti do jejich vlastnictví a vzniku dluhu z hypotečního úvěru v době trvání manželství a uváděnou cenou vozidla ve výši 80 tis. Kč. Sporné zůstávalo tvrzení žalovaného o investici 1 mil. Kč do stavby domu a darování těchto peněz a částky 100 tis. Kč žalovanému. Žalobkyně totiž uváděla, že do stavby domu bylo investováno jen 100 tis. Kč, a to oběma účastníky, když tyto peníze byly darovány rodiči žalovaného oběma účastníkům. Sporná byla také cena nemovitostí a obchodního podílu.4. Ve lhůtě pro doplnění tvrzení žalovaný rozšířil předmět vypořádání SJM o náhradu poloviny výše splátek hypotečního úvěru poskytnutého žalobkyni společností , právnická osoba, ., jenž byl veden na účtu č. , č. účtu, , sjednaného pro financování koupě bytu žalobkyně č. , označení, . Dále navrhoval vypořádání pohledávek na odkupné 9 230 Kč z rizikového životního pojištění z pojistné smlouvy č. , číslo, u , právnická osoba, .; odkupné 35 415 Kč z investičního životního pojištění z pojistné smlouvy č. , číslo, u , právnická osoba, .; zůstatek 342 035,60 Kč z penzijního připojištění žalobkyně ze smlouvy č. , číslo, u , právnická osoba, .; zůstatek 811,63 Kč na účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalobkyně u , právnická osoba, . a zůstatek 1 843 Kč na účtu č. , č. účtu, , vedeného na jméno žalobkyně u , právnická osoba, . tak, že žádal zaplacení poloviny výše těchto pohledávek, to vše ke dni zániku manželství účastníků.5. Žalobkyně potvrdila žalovaným uváděné splácení hypotečního úvěru na pořízení jejího bytu. V této souvislosti však namítala, že úvěr byl splácen z výnosu nájmu tohoto bytu a proto nejde o splátky ze společných prostředků. Nakonec žalobkyně potvrdila i žalovaným uváděná pojištění, připojištění a stavební spoření, u nichž ohledně výše odkazovala na sdělení příslušných peněžních ústavů. K právnímu hodnocení vlastnického režimu obchodní společnosti žalobkyně doplnila, že předmětná společnost byla založena dne , datum, , avšak vklad byl složen teprve , datum, . I kdyby tedy žalovaný prokázal, že na splacení vkladu použil dar od svých rodičů, nemá to na vznik vlastnického práva žádný vliv. Hodnota společnosti byla tvořena vkladem podniku žalovaného jako samostatně podnikající osoby, movitými věcmi, know-how, závazky atd., které vznikly za trvání manželství. Proto je nutné ji vypořádat.6. Na jednání konaném dne 17. dubna tr. účastníci shodně uvedli, že již netrvají na vypořádání vybavení jejich společné domácnosti, kterou vedli v době trvání manželství.7. Ve vztahu k tvrzení žalobkyně o splácení hypotečního úvěru z výnosu nájmu bytu žalobkyně žalovaný namítal, že v žalobkyních předložených nájemních smlouvách ze dne , datum, a , datum, byl sjednán nájem, jenž se vzájemně překrývá a že naopak není doložen nájem v období od , datum, do , datum, . Hypoteční úvěr, poskytnutý žalobkyni společností , právnická osoba, ., jenž byl veden na účtu č. , č. účtu, , na pořízení bytu žalobkyně, byl podle žalovaného dočerpán dne , datum, . Přesto žalobkyně dokládala nájem předmětného bytu teprve od , datum, . Samotné nájemní smlouvy přitom neprokazovaly podle žalovaného placení nájemného a to, že žalobkyně právě toto nájemné použila na splácení uváděného hypotečního úvěru. V této souvislosti žalovaný hodnotil, že i pokud by tomu tak bylo, pak podle § 709 odst. 2 OZ bylo nájemné součástí SJM a proto by bylo nutné je vypořádat jako peněžní prostředky, použité žalobkyní ze SJM na její výlučný majetek.8. Žalobkyně podle výzvy soudu v reakci na to uvedla, že na hypoteční úvěr pořízený na koupi bytu před uzavřením manželství zaplatila ze společných peněz v době trvání manželství částku 1 659 150,75 Kč.9. O vypořádání SJM soud rozhodl původně rozsudkem ze dne , datum, čj. , číslo jednací, , ve znění doplňujícího usnesení ze dne , datum, , čj. , číslo jednací, , který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Plzni, jakožto soudu odvolacího ze dne , datum, , čj. , číslo jednací, . Oba tyto rozsudky však byly zrušeny k dovolání žalovaného rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne , datum, , čj. , číslo jednací, věc byla vrácena zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Důvodem kasace bylo nerespektování zásad pro posouzení rozsahu, stravu a hodnoty vypořádávaného majetku podle zákona a obecného výkladu, obsaženého v rozhodnutích Nejvyššího soudu. Konkrétně se výtky týkaly vypořádání uváděného obchodního podílu, přestože ten byl ještě před vypořádáním SJM převeden na jinou osobu a není tedy jeho součástí. Při absenci námitky relativní neplatnosti takového převodu tedy může být předmětem vypořádání jen hodnota nabytá za prodej obchodního podílu. U dosud nevyrovnaných dluhů a pohledávek je namístě, aby soud ve výroku o jejich vypořádání promítnul jejich výši v době, kdy k vypořádání dochází, při současném zohlednění toho, co který z účastníků na sporný dluh zaplatil, eventuálně co na společné pohledávce získal. Takový přístup odpovídá pravidlu, podle něhož se věci vypořádávají podle jejich hodnoty ke dni vypořádání. Obdobně při zjištění ceny věci tvořící vypořádávané SJM je třeba zásadně vycházet z obvyklé ceny věci v době rozhodování soudu stanovené s ohledem na stav této věci k okamžiku vypořádání SJM (tedy ke stejnému okamžiku). Pouze ve specifických případech a s přihlédnutím k individuálním okolnostem může požadavku spravedlivého řešení více odpovídat potřeba zohlednění stavu vypořádávané věci v době zániku SJM. Tak tomu bude např. v situaci, kdy dojde ke zhoršení stavu věci, který je přičitatelný tomu z manželů, kterému bude věc přikázána. Další výtka se týkala aktuálnosti znaleckého ocenění vypořádávaného majetku. Judikatura Nejvyššího soudu požaduje, aby po více jak dvou letech od pořízení byl posudek aktualizován. Kratší časový rozdíl, tedy dobu, která uplynula mezi pořízením znaleckého posudku ohledně ceny vypořádávaných věcí, především nemovitostí a podniku, a vyhlášením rozsudku provádějícího vypořádání, je nutné řešit individuálně s přihlédnutím ke specifickým okolnostem případu.10. V dalším řízení nalézací soud vázán pokyny Nejvyššího soudu vyzval účastníky k doplnění tvrzení o majetkové hodnotě pohledávek ze smluv, uvedených ve 4. odstavci odvodnění a žalovan