16 C 141/2023-81 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 280 093,44 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , uzavřela s žalovanou dne 8. 1. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 273 152 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem ve výši 12,90 % ročně a poplatky za poskytnutí úvěru a jeho správu v měsíčních splátkách. Protože žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr ke dni 2. 12. 2020 zesplatnila. Ke dni zesplatnění byla dlužná jistina úvěru právní předchůdkyní žalobkyně vyčíslena na částku 280 093,44 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2021 byla pohledávka právní předchůdkyně za žalovanou postoupena žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu ve věci. Ze smlouvy o úvěru ze dne 8. 1. 2020 bylo zjištěno, že se , právnická osoba, ., IČO , IČO, , zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 273 152 Kč s tím, že částka 223 152 Kč bude použita na konsolidaci dluhů žalované ve smlouvě specifikovaných a částka 50 000 Kč bude žalované poskytnuta bez účelového určení na účet ve smlouvě specifikovaný, a žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 4 123 Kč. Z předmětné smlouvy plyne úrok sjednaného úvěru odpovídající sazbě 12,90 % ročně a RPSN odpovídající sazbě 14,19 %. V čl. 3.1 smlouvy bylo ujednáno, že úroky úvěru budou připisovány k jistině úvěru, stanou se tak její součástí a budou úročeny spolu s jistinou. Žalovaná se v čl. 4.2 smlouvy zavázala zaplatit částku 2 731 Kč za vyřízení úvěru a současně se zavázala platit poplatky za vedení splátkového účtu a poplatky za zřízení a provádění inkasa k tomuto účtu. V čl. 8.2 smlouvy pak bylo sjednáno právo banky pro případ porušení zejména platebních povinností žalované úvěr zesplatnit. Z dopisu o zesplatnění úvěru ze dne 2. 12. 2020 vyplývá, že , právnická osoba, . úvěr pro porušení platebních povinností žalované ke dni 2. 12. 2020 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ve výši 281 179 Kč. Z přehledu plateb vyplývá, že částka 281 179 Kč sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 280 093,44 Kč a částky 1 085 Kč představující dlužné poplatky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2021 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla s účinností k 1. 2. 2021 postoupena na společnost , právnická osoba, Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 9. 2. 2021. Z výpisu z obchodního rejstříku a notářského zápisu ze dne 24. 8. 2022, sp.zn. NZ 1190/2022, sepsaném , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou se sídlem , adresa, , vyplývá, že společnost , právnická osoba, zanikla bez likvidace (fúzí sloučením se společností žalobkyně) s tím, že jmění uvedené společnosti přešlo na žalobkyni. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 8. 11. 2021, která byla žalované zaslána téhož dne. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala, že by žalobkyni na žalovanou částku byť jen částečně plnila.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřená úvěrová smlouva ve smyslu § 2395 o.z. Na základě předmětné smlouvy žalovaná čerpala peněžní prostředky ve výši 273 152 Kč a zároveň byla povinna právní předchůdkyni žalobkyně čerpané peněžní prostředky spolu s úroky a poplatky vrátit způsobem uvedeným ve smlouvě, v tomto rozsahu však žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru nedostála. Právní předchůdkyně žalobkyně proto v souladu se smluvním ujednáním, konkrétně s čl. 8.2 smlouvy, úvěr ke dni 2. 12. 2020 zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky v souhrnné výši 281 179 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 280 093,44 Kč a poplatků ve výši 1 085 Kč. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých závazků, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nároky žalobkyně, jejíž aktivní věcná legitimace byla prokázaná shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávky, spočívala na žalované, která však v řízení zůstala zcela nečinná. Soud proto žalobou uplatněným nárokům vyhověl v rozsahu uplatněné jistiny ve výši 280 093,44 Kč, sjednaného úroku výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny úvěru, když uvedená výše je v souladu s omezením vyjádřeném v § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po zesplatnění. , adresa, k plnění stanovil soud jako obecnou třídenní lhůtu dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvod, přihlédne-li soud k procesní pasivitě žalované, ke stanovení lhůty delší.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 46 633 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 11 204 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši 280 093,44 Kč sestávající z částky 9 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v souhrnné výši 900 Kč spolu s DPH ve výši 21 % z částky 29 280 Kč (vyjma soudního poplatku) ve výši 6 149 Kč, neboť žalobkyni zastupující advokát je registrován jako plátce DPH. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uloženo k rukám zástupce žalobkyně. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 o.s.ř.