16 C 305/2023-20 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 10 425,88 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalovaná zaviněně, a to ve formě nedbalosti, poškodila skleněné výplně zábradlí ochozu vyhlídky na Masarykově náměstí v Hranicích. Žalobce zaplatil za opravu předmětného zábradlí částku 18 425,88 Kč, a to dle faktury č. , číslo, vystavené dne 16. 5. 2022, se splatností dne 30. 5. 2022. Žalovaná uznala dne 23. 5. 2022 dluh ve výši 18 425,88 Kč z titulu škody na zábradlí a dne 24. 8. 2022 uzavřela s žalobcem dohodu o plnění zpožděného dluhu ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně vždy do každého 25. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná zaplatila dne 30. 6. 2022 částku 1 000 Kč, dne 2. 9. 2022 částku 2 000 Kč, dne 28. 10. 2022 částku 2 000 Kč a dne 13. 1. 2023 částku 3 000 Kč. Dne 20. 7. 2023 byla žalované zaslána výzva k úhradě celé pohledávky, tj. nesplacené části dluhu ve výši 10 425,88 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobce nezaplatila.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobcem vzal soud za prokázaný tento skutkový stav. Z listiny označené jako prohlášení o uznání dluhu vyplývá, že žalovaná dne 23. 5. 2022 uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu, tj. poškození skel zábradlí vyhlídky na , Anonymizováno, , i výše, tj. částky 18 425,88 Kč. Z faktury č. , číslo, vyplývá, že společnost , anonymizováno, . vystavila žalobci dne 16. 5. 2022 fakturu za výrobu a montáž skla na vyhlídce znějící na částku 18 425,88 Kč včetně DPH, s datem splatnosti dne 16. 5. 2022. Z listiny označené jako dohoda o plnění zpožděného dluhu ve splátkách se podává, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 24. 8. 2022 předmětnou dohodu, na jejímž základě se žalovaná zavázala splácet svůj dluh vůči žalobci v pravidelných 17 měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem červen 2022 s tím, že poslední splátka bude ve výši 1 425,88 Kč. Pro případ nikoli řádné a včasné úhrady jakékoliv splátky ze strany žalované bylo stranami v článku III. odst. 1 předmětné dohody sjednáno právo žalobce jako věřitele zesplatnit celou pohledávku s tím, že tak dle článku III. odst. 2 má učinit písemně, a to nejpozději do splatnosti příští splátky. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaná uhradila dne 30. 6. 2022 částku 1 000 Kč, dne 2. 9. 2022 částku 2 000 Kč, dne 28. 10. 2022 částku 2 000 Kč a dne 13. 1. 2023 částku 3 000 Kč. Z výzvy k uhrazení celé pohledávky ze dne 20. 7. 2023 vyplývá, že žalobce k uvedenému dni zesplatnil pohledávku a vyzval žalovanou k úhradě zesplatněné pohledávky ve výši 10 425,88 Kč, a to nejpozději do 31. 8. 2023 s odůvodněním, že poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne 13. 1. 2023, následně žalovaná neuhradila ničeho. Z dodejky vyplývá, že předmětná výzva byla žalované odeslána a připravena k vyzvednutí na poště do 6. 8. 2023. Žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána ještě předžalobní výzvou ze dne 20. 9. 2023, která byla žalované zaslána téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku.5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.6. Shora zjištěný skutkový stav soud pro právní stránce posoudil následovně. Žalovaná svým zaviněným jednáním způsobila žalobci škodu ve výši 18 425,88 Kč, a proto je ve smyslu § 2951 OZ povinna žalobci škodu v uvedené výši nahradit. Žalovaná dne 23. 5. 2022 uznala svůj dluh vůči žalobci a toto její prohlášení splňuje obsahové i formální náležitosti uznání dluhu, které na něj shora citované ustanovení § 2053 OZ klade. V projednávané věci se tak má za to, že dluh v okamžiku jeho uznání trval. Žalovaná byla na základě dohody o plnění dluhu ve splátkách oprávněna plnit svůj dluh v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč s tím, že pro případ prodlení žalované s úhradou byť jedné splátky bylo sjednáno právo žalobce pohledávku zesplatnit. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou pravidelných měsíčních splátek, žalobce pohledávku za žalovanou výzvou ze dne 20. 7. 2023 zesplatnil a vyzval ji k úhradě zesplatněné pohledávky. Žalobce postupoval při zesplatnění pohledávky tak, jak mu ukládá čl. III odst. 1 a 2 předmětné dohody, když k zesplatnění pohledávky došlo na základě písemné výzvy žalobce, jejíž odeslání žalované má soud za prokázané, a současně tak bylo učiněno do splatnosti příští splátky. V projednávané věci tak byly naplněny podmínky pro zesplatnění pohledávky. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokazovala neexistenci dluhu, případně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nárok žalobce. Soud proto uzavřel, že žaloba byla podána po právu a žalobou uplatněným nárokům vyhověl v rozsahu uplatněné jistiny i úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 OZ ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalobci toto právo vzniklo pro prodlení žalované s úhradou peněžitého dluhu.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslal žalované výzvu k plnění, má tak vůči žalované právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 6 547,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení žalobce advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „advokátní tarif”) z tarifní hodnoty ve výši 10 425,88 Kč sestávající z částky 1 540 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a částky 770 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 advokátního tarifu (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 750 Kč ve výši 997,50 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uloženo k rukám zástupce žalobce. O všech lhůtách k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 o.s.ř.