17 C 50/2023-20 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 9. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 108 949,75 Kč s příslušenstvím, a to z titulu závazku žalovaného k zaplacení kupní ceny za automatický kotel [model] [typ] [anonymizováno], který žalovanému dodala na základě jeho objednávky za kupní cenu ve výši 408 949,78 Kč. Žalovanému byla vystavena faktura dne [datum] na částku 408 949,78 Kč s DPH se splatností k 3. 3. 2023. Žalovaný však uhradil dne 9. 3. 2023 pouze částku 300 000 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání. 3. Soudem byl z žalobkyní doložených listinných důkazů zjištěn následující skutkový stav. Z objednávky ze dne 27. 2. 2023 je zřejmé, že na adresu sídla žalovaného byl objednán automatický kotel [model] [typ] [anonymizováno]. Z doložené faktury [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že faktura byla vystavena na částku 408 949,78 Kč a její splatnost byla k 3. 3. 2023. Z výpisů z účtu žalobkyně je patrné, že žalovaný uhradil dne 9. 3. 2023 částku 300 000 Kč, dále již neuhradil ničeho. Odeslání předžalobní výzvy má soud za prokázané z dodejky datové zprávy ze dne 1. 8. 2023. Břemeno tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ i břemeno důkazní dle § 120 odst. 1 OSŘ ve vztahu k zaplacení žalované částky leželo na žalované, která však žádné skutečnosti netvrdila, ani neoznačila důkazy na podporu takových tvrzení, soud proto vycházel ze shora uvedených tvrzení žalobkyně ve spojení s žalobkyní předloženými důkazy, o nichž neměl soud jakékoli pochybnosti. 1. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ), podle které vznikla žalobkyni jako prodávající povinnost dodat žalovanému předmětný kotel a žalovanému povinnost žalobkyni zaplatit kupní cenu. Žalobkyně svou povinnost splnila, žalovaný však povinnosti hradit co do žalované částky nesplnil. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyni proto vzniklo právo žádat po něm úrok z prodlení od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti faktury, a to dle ust. § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Z těchto všech důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno pod bodem I. výroku tohoto rozsudku. Povinnost plnit byla žalovanému uložena ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ. 4. Zcela úspěšné žalobkyni vzniklo dle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náklady sestávají ze soudního poplatku ve výši 4 358 Kč, odměny zástupce žalobkyně podle vyhlášky č. 177/1996 Sb, advokátní tarif (dále jen AT) za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) dle § 7 bod 5AT po 5 460 Kč, celkem ve výši 16 380 Kč, dále paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 AT, celkem ve výši 900 Kč. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně proto dle § 137 odst. 3 OSŘ má i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.