20 C 88/2024-18 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne 21. 6. 2024 ve znění jejího upřesnění podáním ze dne 20. 11. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 43 020,67 Kč s úroky a s úrokem z prodlení tak, jak shodně uvedeno shora ve výroku tohoto rozsudku, a to z titulu nesplaceného úvěru, poskytnutého žalovanému žalobkyní a dále částky 275 Kč, zde z titulu přečerpání zůstatku na běžném účtu, vedeném žalobkyní pro žalovaného.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).3. Soud pak za popsané procesní pasivity žalovaného, kterého rovněž ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, ze žalobkyní předložených a dále označených písemných důkazních prostředků zjistil skutkový stav spočívající v tom, že dne 11. 1. 2021 uzavřela žalobkyně se žalovaným rámcovou smlouvu č. , hodnota, , v rámci které začala pro žalovaného vést běžný účet č. , č. účtu, , posléze došlo mezi stranami k uzavření smlouvy o úvěru, vedené pod č. , IBAN, , podle které žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 70 000 Kč, který se žalovaný spolu se základními úroky ve výši 17,90 % ročně a spolu s pojistným stran pojištěním schopnosti splácet úvěr ve výši 139 Kč měsíčně zavázal žalobkyni splatit v rámci 72 splátek po 1 597 Kč, v případě řádného splácení pak se zvýhodněním tak, že byl povinen hradit zvýhodněné (bonusové) úroky ve výši 15,90 % ročně a poskytnutý úvěr by byl splacen v 67 splátkách uvedené výše, částka poskytnutého úvěru, jak vyplývá z výpisu z běžného účtu žalovaného, byla na tento převedena dne 12. 1. 2021. Za situace, kdy žalovaný splátky řádně nehradil a dostal se do prodlení, dopisem ze dne 15. 4. 2024 žalobkyně žalovanému oznámila, že zbývající zůstatek nesplaceného úvěru tzv. zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky 44 292,97 Kč a rovněž k úhradě záporného zůstatku na běžném účtu ve výši 275 Kč, odpovídajícího dlužnému pojistnému na pojištění schopnosti splácet úvěr, a to do 24. 4. 2024 s tím, že v opačném případě se bude svého nároku domáhat prostřednictvím občanskoprávního řízení. Pokud následně žalobkyně vyčíslila dluh žalovaného tak, jak shodně uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, vycházeje z výpisů z účtu a z přehledu plateb, v případě úroků s omezením dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, pak ani toto žalovaný nikterak nerozporoval a ani netvrdil, že byť jen zčásti, svůj dluh následně uhradil.4. Posoudil-li soud popsané smlouvy dle formy i obsahu jednak jako smlouvu o účtu podle § 2662 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a jednak jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., vycházeje z obsahu těchto smluv, určující vzájemná práva a povinnosti stran smluv (žalobkyně jako úvěrujícího a žalovaného jako úvěrovaného), pak z těchto ustanovení rovněž vychází povinnost žalovaného vrátit peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky, domáhala-li se žalobkyně úroku z prodlení, pak jeho výše ve shodě se žalobním návrhem vychází z nař. vl. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl.5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., podle tohoto žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Pokud žalobkyně popsaný zákonný požadavek splnila (viz výše), pak má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení, zde dle výslovného požadavku žalobkyně sestávajících toliko ze zaplaceného soudního poplatku.