12 C 213/2025-15 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit částku, uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný jako řidič vozidla , Anonymizováno, , RZ , SPZ, , způsobil dne , datum, dopravní nehodu tím, že při couvání narazil do za ním stojícího vozidla , jméno FO, , RZ , SPZ, , ve vlastnictví poškozeného , jméno FO, (dále jen „poškozený“), na kterém vznikla v důsledku nehody škoda ve výši 18 394 Kč. Vzhledem k tomu, že ke škodícímu vozidlu nebylo sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „POPV“), domáhá se žalobkyně regresem po žalovaném částky 21 419 Kč, představující výši vyplacené částky na náhradě škody poškozenému 18 394 Kč a nákladů za vyřízení škodní události ve výši 3 025 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, , přičemž žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Ze záznamu o dopravní nehodě má soud za prokázané, že žalovaný zavinil dne , datum, v , Anonymizováno, hod. dopravní nehodu jako řidič škodícího vozidla, neboť při couvání přehlídl za ním stojící vozidlo poškozeného. Z kalkulace nákladů na opravu, stanovení výše skutečné škody společností , Anonymizováno, a potvrzení o úhradě vyplývá, že poškozenému byla dne , datum, žalobkyní vyplacena částka 18 394 Kč představující škodu na vozidle poškozeného. Na základě daňového dokladu č. , hodnota, následně dne , datum, žalobkyně uhradila partnerské společnosti , Anonymizováno, náhradu nákladů na likvidaci události likvidátorem ve výši 3 025 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k regresní náhradě ve výši 21 419 Kč výzvou ze dne , datum, , ve které poskytla žalovanému lhůtu k plnění nejpozději do , datum, . Zatímco tvrzení žalobkyně byla prokazována uvedenými listinami, žalovaný se nijak procesně nebránil a nesplnil tak svoji povinnost tvrzení dle § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní dle § 101 odst. 1 písm. b) OSŘ ve směru tvrzení a prokazování opaku. Vzhledem k tomu soud v rámci skutkových zjištění vycházel z žalobních tvrzení o skutečnosti, že ke dni škodní události nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu škodícího vozidla, stejně jako o nezaplacení žalované částky ve lhůtě její splatnosti.5. Podle § 6 odst. 1 POPV provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.6. Podle § 62 písm. b) POPV Kancelář poskytuje z garančního fondu plnění za újmu vzniklou provozem vozidla, kterou je povinen nahradit ten, jehož povinnost nahradit tuto újmu není kryta pojištěním odpovědnosti, jde-li o vozidlo, k jehož provozu se vztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, nebo jde-li o vozidlo, k jehož provozu se nevztahuje povinnost pojištění odpovědnosti, stanoví-li tento zákon, že za újmu vzniklou provozem tohoto vozidla se poskytuje plnění z garančního fondu.7. Podle § 71 odst. 1 písm. a) POPV poskytne-li Kancelář plnění z garančního fondu, má právo na náhradu toho, co plnila, vůči tomu, kdo je povinen nahradit újmu vzniklou provozem vozidla, jde-li o plnění podle § 62 písm. a), b) nebo h); dluh odpovídající této pohledávce včetně nákladů spojených s pověřením jiné osoby vyřízením případu a poskytnutím plnění plní společně a nerozdílně všichni, kdo jsou povinni nahradit vzniklou újmu.8. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.9. Žalobkyně se domáhala regresního nároku vůči žalovanému jakožto řidiči škodícího vozidla, kdy v řízení bylo záznamem o dopravní nehodě ze dne , datum, prokázáno, že žalovaný zavinil dopravní nehodu, při které jako řidič vozidla přehlédl za ním stojící vozidlo, do něhož při couvání narazil. Vzhledem k tomu, že škodící vozidlo nebylo pro případ způsobení škody jeho provozem pojištěno dle § 6 odst. 1 POPV, i když být pojištěno mělo, vznikla žalobkyni dle ust. § 62 písm. b) POPV povinnost uhradit poškozenému škodu vzniklou zaviněným jednáním žalovaného. Odpovědnost žalovaného jakožto řidiče škodícího vozidla je pak dána dle ust. § 71 odst. 1 písm. a) POPV ve spojení s § 2190 OZ. S ohledem na to soud podané žalobě v celém rozsahu vyhověl, kdy žalovaná částka odpovídá žalobkyní vyplacené souhrnné částce v souvislosti se škodní událostí, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 OZ ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k plnění poskytnuté žalobkyní dle výzvy k plnění ze dne , datum, .10. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 857 Kč a 2x paušální náhrady po 100 Kč za právní úkon spočívající ve výzvě k plnění a podání žaloby dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, celkem částku 1 057 Kč.