14 C 217/2025-27 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Vznesený nárok odůvodnila tím, že na základě , smlouva, ze dne , datum, (dále též „úvěrová smlouva“), uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní, poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 328 998 Kč na nákup vozidla , registrační značka, . Nedílnou součástí úvěrové smlouvy byly , podmínky, , splátkový kalendář, ceník a informace o spotřebitelském úvěru žalobkyně (dále též „ÚP“). Žalovaný se ve smlouvě o úvěru zavázal poskytnuté finanční prostředky splatit včetně sjednaného úroku ve , počet, pravidelných měsíčních splátkách po 6 493,37 Kč, vždy k 20. dni daného měsíce, počínaje 20. 3. 2023. Žalovaný nedostál své povinnosti, kdy uhradil za celou dobu splátky pouze tři a to 14. 4. 2023 ve výši 2 257,81 Kč, 8. 11. 2023 ve výši 2 627,87 Kč a 4. 12. 2023 ve výši 2 358,12 Kč. Do prodlení se tedy dostal 21. 3. 2023 již s první splátkou. Žalobkyně tak využila svého smluvního oprávnění a ke dni 28. 7. 2023 nesplacenou část úvěru zesplatnila, a to včetně veškerého příslušenství.2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil.3. Při splnění podmínek bylo rozhodnuto podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), bez nařízení jednání.4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalovaném, který však tuto povinnost nesplnil. Za této procesní pasivity žalovaného, který ani v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že na základě , smlouva, ze dne , datum, č. , číslo, poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 328 998 Kč, jehož předmětem bylo financování nákupu zboží – osobního automobilu reg. zn. , registrační značka, . Tento úvěr byl poskytnut za podmínek stanovených ve , smlouva, , , podmínky, a Ceníku, splátkovém kalendáři. Úvěr byl čerpán , datum, , kdy částka za kupní cenu byla převedena na účet prodejce automobilu. Úvěr se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaného úroku ve výši 19,99 % ročně ve , počet, měsíčních splátkách po 6 493,37 Kč se splatností ke každému 20. dni v měsíci, úhrada první splátky měla být provedena do 20. 3. 2023. Smlouvou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky po prohlášení úvěru za splatný. Dále byl sjednán úrok z prodlení ve výši 8 % ročně do prohlášení úvěru za splatný. Ve smlouvě byl sjednán poplatek 99 Kč měsíčně za správu úvěru. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas v souladu se smlouvou. Ocitl se v prodlení hned s první splátkou a do zesplatnění uhradil jen 2 257,81 Kč dne 14. 4. 2023. Úvěr byl zesplatněn 28. 7. 2023, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Po zesplatnění žalovaný uhradil splátku 8. 11. 2023 ve výši 2 627,87 Kč a 4. 12. 2023 částku 2 358,12 Kč. Dlužná částka, kterou žalobkyně uplatňuje žalobou sestává z nesplacené jistiny ve výši 325 872,28 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku do 28. 7. 2023 ve výši 23 476,81 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení do 28. 7. 2023 ve výši 258,24 Kč a lužných poplatků ve výši 396 Kč.5. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), smlouvou o úvěru. Podle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr a žalovaný byl povinen fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 OZ ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 OZ a poplatků. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, úroků z úvěru, poplatků, úroků z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ ležela na žalovaném, který však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl v plném rozsahu včetně úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kdy žalovanému uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ.6. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 13 051 Kč, dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 9 620 Kč dle § 7 AT a 2 náhrady hotových výdajů po 300 Kč a jedna náhrada hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 platný do 31.12.2024 a po 31. 12. 2025 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.