15 C 225/2023-105 — Okresní soud v Chebu

Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 16. června 2023, se společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále také jako „úvěrující“) domáhala po žalované zaplacení 61 508,63 Kč, jakožto nevráceného úvěru (žalobkyní označeno jako jistina) 59 980,37 Kč a smluvních poplatků 1 528,26 Kč. Stejnou žalobou se dále domáhala zaplacení úroku 3 754,63 Kč z dlužné jistiny ke dni splatnosti (úroku, který měl být zaplacen v pravidelných měsíčních splátkách), úroku z prodlení 4 150,84 Kč a dále úroku z prodlení v poměru 15 % z částky 63 735 Kč za dobu od 31. května 2023 do zaplacení. Platební povinnosti žalované dovozovala úvěrující ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , číslo, , uzavřené s žalovanou dne , datum, . Ve smlouvě se měla úvěrující zavázat poskytnout žalované úvěr 70 000 Kč, který se měla žalovaná zavázat splatit v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 1 699,53 Kč, zahrnující platbu jistiny, úroku a poplatků. Úrok měl být sjednán v poměru 16,7 % ročně. Žalovaná své povinnosti neplnila a úvěr řádně a včas nesplácela. Proto úvěrující využila svého práva a podle smlouvy prohlásila úvěr za okamžitě splatný v celé výši dopisem ze dne 13. prosince 2022. Žalované poplatky představovaly poplatek 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný ze dne 13. prosince 2022, poplatky po 600 Kč za upomínky ze dne 13. června a 8. listopadu 2022 a poplatky po 154 Kč za pojištění, účtované vždy 5. dne měsíců června až prosince 2022, z nichž žalovaná měla zaplatit 1 049,74 Kč. Povinnost k jejich placení měla být sjednána ve výše uvedené smlouvě. Kapitalizovaný úrok z prodlení 4 150,84 Kč byl počítán z dlužné jistiny úvěru v zákonné výši v období od 29. dubna 2022 do 30. května 2023. Žalovaná měla dlužit úvěrující uváděné částky s úroky a nezaplatila je, ačkoli jí úvěrující měla nabídnout smírné řešení. V podrobnostech žalobních tvrzeních, jež byly doplněny na výzvu soudu podáním ze dne 13. září 2023, pak úvěrující uvedla, že kapitalizovaný úrok z prodlení byl počítán od 30. listopadu 2022 zjevně již z celého nedoplatku úvěru. Úročeny totiž byly částky 65 332,96 Kč a 3 754,63 Kč.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Žaloba byla zamítnuta rozsudkem ze dne 21. června 2024, čj. 15 C 225/2023-33. Ten byl k odvolání žalobkyně zrušen usnesením Krajského soudu v Plzni, jakožto soudu odvolacího, ze dne 20. března tr., čj. 64 Co 498/2024-93, a věc byla tímto rozhodnutím vrácena nalézacímu soudu k dalšímu řízení poté, co odvolací soud ještě předtím vyhověl návrhu úvěrující, aby na její místo do řízení vstoupila žalobkyně s ohledem na postoupení žalovaných pohledávek. Oproti soudu nalézacímu pak odvolací soud ve věci uzavřel, že žalobkyně unesla důkazní břemeno o svém tvrzení, že poskytla žalované úvěr 70 tis. Kč a je tedy nutné posoudit, zda nárok žalobkyně je co do své výše důvodný.V odvolání ze dne 4. července 2024 proti rozsudku ze dne 21. června 2024 úvěrující vzala žalobu zpět ohledně částky 18 tis. Kč s odůvodněním, že žalovaná jí tuto částku zaplatila po 4,5 tis. Kč ve dnech 20. února. 8. a 25. dubna a 30. května 2024 (tedy ještě před vyhlášením původního rozsudku). Podáním ze dne 7. července tr. Pak vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně dalších 22,5 tis. Kč s odůvodněním, že žalovaná jí tuto částku zaplatila opět po 4,5 tis. Kč ve dnech 11. července a 12. září 2024 a 31. března, 10. května a 2. června tr. Tyto platby žalobkyně úvěrující a žalobkyně započetly na jistinu žalovaných pohledávek.Byť se odvolací soud závazně vyjadřoval jen ke skutkovému stavu, je nutné jeho závěr o hodnocení důkazů hodnotit jako právní, neboť jím zavázal nalézací soud ve smyslu § 226 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“). Nalézací soud proto vázán tímto závazným právním názorem odvolacího soudu v dalším řízení, po doplněném dokazování, o žalobě znovu rozhodl.Vycházeje ze skutkového závěru odvolacího soudu o poskytnutí úvěrových peněz 70 tis. Kč žalované a nedostatku jakýchkoli tvrzení žalované o tom, že by tuto částku úvěrující, či nyní žalobkyni vrátila ve vyšší částce, než tak, která zůstala předmětem řízení, je zřejmé, že žalovanou podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) tíží povinnost vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr v žalované částce 21 008,63 Kč a zaplatit úrok 3 754,63 Kč. Podle smlouvy se žalovaná zavázala platit i žalobkyní uváděné poplatky, z nichž žalobkyně žalovala 1 528,26 Kč. Byť žalobkyně nespecifikovala, které poplatky z celkové sumy dlužných poplatků učinila předmětem řízení, nejde ve smyslu závěrů vyjádřených v usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 26. června 2013, čj. 25 Co 401/2013–72, vydaném jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 115 EC 412/2011, nebo v usnesení téhož odvolacího soudu ze dne 28. listopadu 2013, čj. 25 Co 365/2013-54, vydaného ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 115 EC 229/2011, zřejmě o vadu návrhu, která by bránila věcnému projednání. V tomto směru ji tedy také tíží povinnost, a to ve smyslu § 1724 a násl. OZ ze zákonem typově neupravené smlouvy. V tomto rozsahu proto soud žalobě výrokem I. vyhověl, když aktivní věcná legitimace žalobkyně vyplývá z § 1879 a násl. OZ s ohledem na postoupení žalovaných pohledávek smlouvou žalobkyni, jež bylo dokazováním potvrzeno.Protože se žalovaná dostala do prodlení splacením peněžitého dluhu ve smyslu §§ 1968 a 1970 OZ, je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení. K právnímu hodnocení žalovaných úroků z prodlení je nutné (obdobně jako při odůvodnění výše uvedeného rozsudku ze dne 21. června 2054) ovšem uvést, že žalobkyně jednak neuvedla složení „jistin“ (podle tabulky z podání ze dne 13. září 2023), jež zjevně zahrnují také jiné pohledávky, než úvěrovou jistinu a jednak byl úrok z prodlení také zjevně žalován z celé úvěrové jistiny 61 508,63 Kč a další nespecifikované pohledávky do celkového součtu 65 332,96 Kč již od 30. listopadu 2022, ačkoli lhůta pro vrácení celého nedoplatku úvěru měla začít běžet nejdříve od 13. prosince 2022. Pro neunesení břemen tvrzení ohledně složení úročené jistiny, jež žalobkyni tížilo podle § 101 odst. 1 OSŘ tedy nebylo možné vyhovět žalobě na placení kapitalizovaného úroku z prodlení 4 150,84 Kč a stejného příslušenství z částky, která převyšovala nevrácený úvěr 61 508,63 Kč a poplatky 1 528,26 Kč, tedy v součtu 63 036,89 Kč od 31. května 2023 do zaplacení. Výrokem II. proto soud žalobu v této části zamítl.Výrokem IV. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 OSŘ. Žalobkyně nedoložila, že by jí žalovaná zaplatila převážnou část žalované jistiny v době po podání žaloby. Procesně tedy zavinila částečné zastavení řízení a byť byla ve zbytku převážně procesně úspěšná, vyznívá celková poměr v její neprospěch. A protože v tomto smyslu převážně procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, nepřiznal soud právo na jejich náhradu žádné z účastnic.