18 C 129/2025-19 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 24. 6. 2025 domáhala vůči žalované vydání rozhodnutí, kterým by jí soud uložil povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovanou po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované původním věřitelem došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, . Úvěr se žalovaná zavázala uhradit do 15. 10. 2024. Žalovaná neuhradila splátku úvěru řádně a včas, když věřiteli neuhradila ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, , , IČO, , postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni. Žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce.2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila.3. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl soud bez nařízení jednání.4. Povinnost ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tvrdit a prokázat skutečnosti vyvracející oprávněnost nároku uplatněného žalobkyní v žalobě ležela na žalované, která však tuto povinnost nesplnila. Za této procesní pasivity žalované, která ani v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, vycházel soud z tvrzení žalobkyně, korespondujícího s listinnými důkazy a zjistil skutkový stav spočívající v tom, že dne , datum, uzavřel původní věřitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako Smlouva o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytl žalované částku 16 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalované č. , č. účtu, téhož dne, jak plyne z předložené Smlouvy o úvěru, výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně i z potvrzení banky vedoucí účet žalované. Dle Smlouvy o úvěru se žalovaná zavázala úvěr věřiteli splatit spolu s úrokem ve výši 0 % ročně, a to jednorázovou platbou v konečné výši 16 000 Kč do 11. 9. 2024. Žalovaná splátku řádně neuhradila. Svoji pohledávku za žalovanou věřitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalovaná žalobkyni ničeho nezaplatila, a to ani po zaslané předžalobní upomínce ze dne 15. 3. 2025.5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah založený smlouvou o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. o. z., podle něhož přenechá-li zapůjčitel (zde právní předchůdce žalobkyně) vydlužiteli (zde žalovaná) zastupitelnou věc (zde částka 16 000 Kč) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle žalobkyně byla tvrzena Smlouva o úvěru, jejímž podstatným znakem je ujednání o zaplacení úroku, což uzavřená smlouva původními účastníky nesplňuje. Žalovaná ovšem své povinnosti vrátit věc nedostála, když poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni nevrátila. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním svého dluhu a žalobkyni tak vznik nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který je žádán za období, kdy již žalovaná byla v prodlení s placením a ve výši, která nepřevyšuje výši dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě zcela vyhověl.7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 AT v celkové výši 1 200 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT, když podaná žaloba je žalobou formulářového typu. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.