ECLI: ECLI:CZ:OSCH:2026:11.C.65.2025.1 Datum: 2026-06-18 Předmět: o zaplacení 55 425 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb., § 2395 z. č náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladů
O co šlo: o zaplacení 55 425 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 149 z. č. 99/1963 Sb)
Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi ní a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, . , hodnota, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v měsíčních splátkách ve výši 1 642 Kč spolu s úrokem ve výši 12,3 % ročně. Žalovaný se současně zavázal uhradit poplatek za předčasné ukončení smlouvy z důvodu prodlení žalovaného ve výši 1 500 Kč. Žalovaný však své závazky z úvěrové smlouvy řádně nehradil, proto žalobkyně veškeré své pohledávky z úvěrové smlouvy v důsledku odstoupení ke dni 31. 5. 2024 zesplatnila. Žalobkyně tak v řízení po odstranění vad žaloby při jednání v červnu 2026 uplatnila nesplacenou úvěrovou jistinu ve výši 53 925 Kč, dále jeden poplatek za předčasné ukončení smlouvy z důvodu prodlení žalovaného ve výši 1 500 Kč, nesplacený úrok z úvěru ve výši 2 694 Kč a také úrok z prodlení z dlužné jistiny v zákonné výši od 26. 9. 2024 do zaplacení.Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K žádnému z nařízených jednání se nedostavil.Provedeným dokazováním (označení důkazů provedeno poprvé při jednání v červenci 2025, dále upřesněno pak při jednání v červnu 2026) lze mít za prokázané založení závazkového vztahu z úvěrové smlouvy uzavřené dne , datum, mezi účastníky, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 100 000 Kč, který se zavázal splatit ve 96ti měsíčních splátkách po 1 642 Kč spolu s úrokem ve výši 12,3 % ročně a spolu s poplatkem za přistoupení k pojištění ve výši 115 Kč měsíčně, jak patrno z obsahu doložené smlouvy, kdy načerpání úvěru bylo prokázáno výpisem z účtu žalovaného ve spojení s oznámením o odchozí platbě z dubna 2025. Oprávnění žalobkyně k odstoupení od úvěrové smlouvy v případě prodlení s úhradou dvou splátek nebo jedné splátky při prodlení delším tří měsíců pak vyplývá jak z obsahu úvěrové smlouvy. Dodatečně doloženou kopií sazebníku poplatků pak žalobkyně prokázala sjednání poplatku za odeslání prvé písemné upomínky ve výši 500 Kč, druhé písemné upomínky ve výši 600 Kč a dále poplatku za ukončení smlouvy ze strany úvěrující z důvodu prodlení úvěrového ve výši 1 500 Kč. K odstoupení od úvěrové smlouvy pro prodlení žalovaného pak došlo dopisem ze dne 3. 6. 2024. Jednotlivé transakce proběhlé na úvěrovém účtu vyplynuly z doložené transakční historie.Ve věci bylo žalobkyní prokázáno, že na základě platné úvěrové smlouvy ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku poskytla žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Současně žalobkyně prokázala ujednání stran a vznik povinnosti žalovaného uhradit sjednané smluvní poplatky a také úrok jako cenu peněz. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých závazků, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nároky žalobkyně spočívala na žalovaném, který však v řízení zůstal zcela nečinný, proto soud žalobou uplatněným nárokům založeným na úvěrové smlouvě vyhověl v rozsahu uplatněné jistiny, úroků (s výjimkou dále uvedenou) a sjednaného poplatku a též vč. úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti celého úvěru. Žalobě nebylo možno vyhovět pouze v rozsahu žalobního požadavku na zaplacení úroku ve výši 3 Kč, jestliže sama žalobkyně uvádí (podání z května 2025), že sjednaný úrok činil částku 47 737 Kč a žalovaný na něj uhradil částku 45 046 Kč, tudíž rozdíl činí 2 691 Kč, nikoliv tedy částku o 3 Kč vyšší, žalobou požadovanou (výrok II. žaloby).Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, podle něhož soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému, neboť žalobkyně byla ve výsledku neúspěšnou toliko v poměrně nepatrné části předmětu řízení. Náklady řízení na straně žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 218 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 13 360 Kč za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na dvou jednáních) podle § 7 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, odměny zástupce žalobkyně ve výši 1 670 Kč za jeden poloviční úkon právní služby (odvolání proti pouhému procesnímu rozhodnutí) podle § 7 a § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu a paušální náhrady hotových výdajů za pět úkonů právní služby celkem ve výši 2 250 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhrady 21% DPH. Celková výše nákladů na straně žalobkyně tak činí 23 127 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně. Za účelně vynaložený náklad nelze považovat předžalobní výzvu zástupce žalobkyně v situaci, kdy tutéž výzvu učinila předtím již sama žalobkyně, včetně výslovného upozornění na možnost vymáhání pohledávky pořadem práva a také včetně zpoplatnění této výzvy značně vysokou částkou 1 500 Kč, která jí ostatně byla v meritu i přiznána.