16 C 259/2025-27 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku s příslušenstvím uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby uvedl, že dne 12. 6. 2025 poskytl žalovanému zápůjčku v částce 100 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do jednoho měsíce, tedy do 12. 7. 2025. Žalovaný zaplatil dne 29. 8. 2025 částku 50 000 Kč. Do dnešního dne, ani přes upomínky ze strany žalobce, dosud nezaplatil zbývající část zápůjčky - žalovanou částku. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalovaného se žalobce dále domáhal zaplacení uvedeného úroku z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.4. Soud dospěl ke skutkovému zjištění, které odpovídá žalobním tvrzením. Z Potvrzení o provedení transakce ze dne 12. 6. 2025 předložené žalobcem bylo prokázáno poskytnutí částky 100 000 Kč žalovanému, a to převodem na jeho bankovní účet. Z písemné komunikace účastníků ze dne 14. 7. 2025 vyplývá příslib žalovaného zaplatit žalobci částku 100 000 Kč. Z Potvrzení o provedení transakce ze dne 29. 8. 2025 předložené žalobcem bylo prokázáno vrácení částky 50 000 Kč žalovaným, a to převodem na bankovní účet žalobce. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě žalované částky předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2025, v níž stanovil lhůtu ke splnění povinnosti do 11. 9. 2025.5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle § 2054 o.z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.7. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi účastníky byla ústně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o.z., na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaný na tento svůj dluh plnil zčásti, a to částkou 50 000 Kč. Tato částečná platba ze strany žalovaného má dle shora citovaného ustanovení § 2054 o.z. účinky uznání zbytku dluhu. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně neexistence dluhu, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nárok žalobce spočívala na žalovaném, který však v řízení zůstal zcela nečinný. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, tedy včetně úroku z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce 15 387 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 500 Kč a z nákladů zastoupení žalobce advokátem za tři úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci, 2. předžalobní výzva, 3. sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 3 100 Kč, tj. v součtu 9 300 Kč; Provozní výdaje tohoto zástupce v paušální výši za uvedené úkony právní služby ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu po 450 Kč, tj. v součtu 1 350 Kč; Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobce ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o.s.ř. a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zaokrouhleno podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. O splatnosti k rukám zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta pro splnění této povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř.