9 C 349/2020-41 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobce se podáním došlým soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od 10. 1. 2019 do zaplacení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6.9.2019 mezi [právnická osoba], [IČO], zapsaného v OR vedeém Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka [číslo], sídlem [adresa] (dále také jen„ původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2018 [číslo] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne 2019 [číslo]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka], který byl splatný dne 2019 [číslo]. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.creditportal.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách www.creditportal.cz zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru [částka] a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 2019 [číslo]. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 2018 [číslo] na bankovní účet [bankovní účet], který žalovaný uvedl. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru [částka] a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 2019 [číslo]. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 2018 [číslo]. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [číslo] a číslem Smlouvy o úvěru B0005995601129668. Žalovaný se dle Smlouvy o úvěru B0005995601129668 jejíž text odsouhlasil, zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] splatný v den splatnosti úvěru, tedy dne 2019 [číslo]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu původního věřitele, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2020 [číslo]. Celková výše nároků žalobce činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného celkem [částka], nejpozději splatných dne 2019 [číslo]. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobce navrhuje, aby si soud vyžádal vyjádření bankovních ústavů, z jejich účtů byly prováděny transakce, o tom, že žalovanému byl poskytnut úvěr v tvrzené výši. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Se souhlasem účastníků rozhodl soud podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 3. Smlouva o úvěru z [datum] prokazuje, že na jejím základě měl právní předchůdce žalobce poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tento úvěr zaplatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobce žalované úvěr poskytl a zaslal částku [částka] na účet uvedený žalovanou ve smlouvě. Žalovaná úvěr nesplatila. 4. Skutkovým závěrem soudu je, že žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem a [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 2018 [číslo] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne 2019 [číslo]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. 5. Žaloba je důvodná pouze částečně. Smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná, neboť právní předchůdce žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost žalované a nesplnil tak povinnosti stanovené v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Pokud žalobce tvrdí, že úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, přičemž klientům je ponechávána rezerva 10 % rozdílu mezi dosaženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí [částka] s tím, že půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů a dále že byla zkoumána lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB a že byl žalovanou dán souhlas se zpracováním a nakládáním s osobními údaji, nejde o dostatečné zkoumání úvěruschopnosti, neboť takové tvrzení je zcela obecné a není zřejmé, jaké konkrétní údaje byly zjištěny přímo pro žalovanou. Žalobci tak náleží z postoupené pohledávky pouze nárok na bezdůvodné obohacení podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši poskytnuté jistiny [částka] a na zákonný úrok z prodlení z této částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. V případě nákladů řízení soud použil § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobce byl ve věci úspěšný pouze do částky [částka], tj. V 32% a podle zásady úspěchu by tak byl povinen platit náklady řízení žalované, které však žádné nevznikly.