2 C 203/2021-25 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částku [částka] s úroky z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení z titulu náhrady za užívání nemovité věci žalobkyně žalovaným bez platného právního důvodu v období od [datum] (myšleno od [datum] – pozn. soudu) do [datum]. Žalobkyně je ode dne [datum] vlastníkem nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je budova [adresa], [obec], dále pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] vše v katastrálním území Větřní a zapsané na listu vlastnictví [číslo] které žalovaný užíval. Žalobkyně nabyla vlastnické právo kupní smlouvou ze dne [datum]. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným dohodu o prodloužení lhůty k vystěhování, v níž se žalovaný zavázal platit peněžní náhradu za každý měsíc užívání nemovitých věcí ve výši [částka] s tím, že je vyklidí do [datum]. Žalovaný však toto nesplnil a užíval je až do [datum]. Žalovaný nárok se tak skládá z náhrady za užívání nemovitých věcí bez právního důvodu za měsíce září 2020 až březen 2021, vždy po [částka] měsíčně, a za část měsíce dubna 2021 ve výši [částka] (17 dnů po [částka]). Žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] výzvu k plnění, avšak žalovaný neplnil, pročež je od [datum] v prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise podle § 115a o. s. ř., ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ač byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas s takovým postupem předpokládat. 3. Z kupní smlouvy ze dne [datum] a výpisu z katastru nemovitostí z [datum] týkající se listu vlastnictví [číslo] v k. ú. [obec] bylo zjištěno, že žalobkyně s právními účinky k [datum] nabyla vlastnické právo k nemovitým věcem uvedeným v prvním odstavci tohoto odůvodnění od [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně]. 4. Z dohody o prodloužení lhůty k vystěhování z [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] nabyla vlastnické právo k nemovitým věcem jako vydražitel v exekuci vedené proti žalovanému soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Žďár nad Sázavou (sp. zn [spisová značka]), přičemž se s žalovaným dohodla, že mu poskytne přiměřenou lhůtu k vystěhování do [datum] a žalovaný se zavázal za dobu užívání platit peněžní náhradu ve výši [částka] měsíčně. 5. Z předávacího protokolu z [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vyklidil nemovité věci a předal je žalobkyni dne [datum]. 6. Výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum], poštovním podacím archem z téhož dne a výpisem z webové stránky České pošty, s. p., (postaonline/trackandtrace) k zásilce [anonymizováno] bylo prokázáno, že žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému výzvu k plnění před podáním žaloby, která byla dne [datum] doručována, adresát nebyl zastižen, a proto byla zásilka téhož dne uložena s tím, že dne [datum] byla vrácena odesílateli. Výzva byla doručována na adresu žalovaného [ulice a číslo], [obec]. 7. Soud učinil skutkový závěr, že žalovaný jako původní vlastník nemovitých věcí po jejich vydražení v exekučním řízení vedeném proti žalovanému, nemovité věci nevyklidil a nepředal vydražiteli, ani jeho právnímu zástupci, přičemž nemovité věci užíval mimo jiné v období od 1. září 2020 do 18. dubna 2021 bez právního důvodu, aniž by i přes výzvu žalobkyně za užívání nemovité věci cokoliv zaplatil, přestože se k tomu zavázal v dohodě o prodloužení lhůty k vystěhování uzavřené mezi ním a právním předchůdcem žalobkyně nemovité věci vyklidit do [datum] a po dobu užívání platit náhradu ve výši [částka] měsíčně. 8. Projednávanou věc je třeba posuzovat podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť se jedná o nárok na vydání bezdůvodného obohacení vzniklý za účinnosti uvedeného zákona. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkol jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2999 odst. o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. 11. Po právní stránce věci dospěl soud k závěru, že žaloba na vydání bezdůvodného obohacení v peněžité formě je důvodná, neboť žalovaný užíval nemovité věci žalobkyně v žalovaném období bez právního důvodu, jelikož k užívání neměl právo. Žalovaný byl sice původním vlastníkem nemovitých věcí, ale jeho vlastnické právo zaniklo právní mocí usnesení o udělení příklepu. Po zaplacení nejvyššího podání vydražitelem měl povinnost nemovité věci vyklidit, čehož si byl jistě vědom, neboť s vydražitelem uzavřel dohodu o prodloužení lhůty k vyklizení s tím, že se zavázal platit náhradu za užívání ve výši [částka] měsíčně. Takovou výši náhrady považuje soud za náhradu obvyklou v daném místě a čase, neboť odpovídá též dohodě mezi žalovaný a právním předchůdcem žalobkyně. Soud proto přiznal peněžitou náhradu žalobkyni, jakožto ochuzenému, proti žalovanému, jako obohacenému, ve výši [částka] měsíčně, kterou považuje za obvyklou cenu ve smyslu § 2999 odst. 1 o. z. Žalobkyni přiznal náhradu za celý měsíc září, jak v žalobě požadovala, byť zřejmě chybně uváděla, že se jedná o nárok za období až od [datum]. Žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí již od [datum], a proto má právo na náhradu za celé září. Žalovaný na svou obranu neuvedl, že by dluh nevznikl, popřípadě že by zanikl. Soud vycházel z protokolu o vyklizení a předání věci ze dne [datum], z něhož vyplývá, že žalovaný vyklidil nemovité věci k tomuto dni. Soud shledal žalobu důvodnou i co do úroků z prodlení v zákonné výši podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak až od [datum] do zaplacení, když nárok na úrok z prodlení za den [datum] neshledal důvodným. Žalobkyně správně uvedla, že splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, a není-li určena ani dohodou účastníků, má dlužník povinnost plnit bez zbytečného odkladu po výzvě. Tím se míní doba nutná k převodu peněžních prostředků, např. bankovním převodem. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k plnění dne [datum], a ta se mu dostala do dispozice dne [datum] tím, že byla doručována v místě jeho bydliště, přičemž pro nezastižení žalovaného byla zásilka uložena na poště. Žalovaný tak měl plnit následujícího dne [datum], a proto je od dalšího dne [datum] v prodlení. 12. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení účelně vynaložený na uplatnění práva, byť byla v poměrně nepatrném rozsahu neúspěšná. Přiznaná částka ve výši [částka] se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po [částka] (§ 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif), z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny a náhrad hotových výdajů odvést.