2 C 212/2022-34 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 2 036 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů na převoz žalovaného služebním vozidlem Policie ČR z [příjmení] do zdravotnického zařízení ([nemocnice], a. s.) a na Obvodní oddělení Policie [obec] o délce cesty 56 km ve výši 349 Kč a z náhrady za žalobkyní uhrazené náklady na odběr a rozbor biologického materiálu zdravotnickým zařízením ve výši 1 687 Kč. Dne [datum] v 10:40 hodin byl žalovaný z důvodu podezření na řízení vozidla pod vlivem návykových, psychotropních a jiných látek než alkoholu kontrolován hlídkou policie a následně převezen služební vozidlem, tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka], do zdravotnického zařízení za účelem odběru krve, či dalšího biologického materiálu a jeho rozboru, přičemž v případě žalovaného byla znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] v krevním séru žalovaného zjištěna koncentrace THC 15 ng/ml. Žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dluhu s tím, že zásilka byla dne [datum] vložena do poštovní schránky žalovaného a lhůta k plnění v délce 15 dnů uplynula dne [datum], avšak žalovaný dosud nic nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě, ani výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na podkladě listinných důkazů obsažených ve spise, ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli byl poučen, že v takovém případě bude soud jeho souhlas předpokládat. 3. Soud na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní učinil skutkový závěr, že žalovaný byl při řízení vozidla hlídkou Policie ČR vyzván k podstoupení vyšetření na přítomnost alkoholu nebo omamných a psychotropních látek, za jehož účelem byl služebním vozidlem žalobkyně převezen do zdravotnického zařízení. Rozborem biologického materiálu byla prokázána přítomnost omamné či psychotropní látky v jeho organismu. Žalobkyně uhradila zdravotnickému zařízení náklady na odběr a rozbor biologického materiálu ve výši uvedené v prvním odstavci tohoto odůvodnění (na základě faktury č. JZP [číslo] z [datum] částku 794 Kč za rozbor odebraného vzorku a na základě faktury [číslo] ze dne [datum] částku 893 Kč za odběr biologického materiálu). Žalobkyně pak marně vyzvala žalovaného k zaplacení náhrady. 4. Podle § 21 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, je příslušník Policie ČR oprávněn v rámci své působnosti za podmínek stanovených právními předpisy vyzvat osobu, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává, nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby, nebo poškodit majetek (§ 20 odst. 1 písm. a) tohoto zákona) ke splnění povinnosti podrobit se orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření. 5. Podle § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření dle odst. 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. Náklady na dopravu vyšetřené osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba. 6. Jelikož žalobkyně vynaložila náklady na převoz žalovaného do zdravotnického zařízení za účelem provedení odběru biologického materiálu a jeho rozboru a kdy se potvrdila přítomnost návykové látky v organismu žalovaného, přičemž důvodem pro tento postup bylo podezření z řízení vozidla pod vlivem návykové či omamné látky, je povinností žalovaného zaplatit žalobci náhradu těchto nákladů. Náhrada jízdních výdajů se opírá o § 157 odst. 3 a 4 a § 158 zákoníku práce a o vyhlášku č. 589/2020 Sb. Náhrada jízdného při sazbě základní náhrady 4,40 [spisová značka], průměrné ceně benzínu 27,80 Kč, průměrné spotřebě pohonných hmot dle technického průkazu vozidla ve výši 6,6 l [číslo] km a délce cesty 56 km činí žalovanou částku. Jelikož žalovaný dluh ani přes výzvu žalobkyně ve stanovené lhůtě nezaplatil, je povinen zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši od následujícího dne po uplynutí lhůty k plnění. Žalovaný obdržel výzvu dne [datum], pročež měl dluh splnit do [datum]. Od následujícího dne je podle § 1958 odst. 2 o. z. v prodlení, pročež má dle § 1970 o. z. povinnost platit úroky z prodlení ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanoveními § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobce právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva, a to na paušální náhradu za dva úkony po 100 Kč (výzva k plnění a sepis žaloby) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písmeno a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 8. Výrok o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za žalobu se opírá o § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť žalobkyně je od poplatku osvobozena (§ 11 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona), přičemž žalovaný neměl v řízení úspěch a není od poplatku osvobozen. Soudní poplatek podle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku činí 1 000 Kč a je splatný na účet [číslo] [variabilní symbol].