10 C 36/2023-16 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 2 440 Kč s úrokem z prodlení, zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 30. 6. 2020. Žalobkyně po žalovaném požaduje vrátit poskytnou jistinu ve výši 2 000 Kč a společně s ní zaplacení poplatku ve výši 440 Kč za poskytnutí úvěru, celkem tedy 2 440 Kč. Daná částka byla splatná dne 30. 7. 2020. Dále žalobkyně požaduje úhradu nákladů spojených s uplacením pohledávky ve výši 1 220 Kč a zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 2 440 Kč od 31. 7. 2020 do 28. 10. 2020. Žalobkyně tvrdí, že žalovanému poskytla úvěr na základě registrace na internetových stránkách www.flexifin.cz, na nichž žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru a potvrdil svůj souhlas se smlouvou a smluvními podmínky. Úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána na základě informací o počtu společně hospodařících členů jeho domácnosti a o výši jeho pravidelných příjmů a výdajů. Žalobkyně žalovaného lustrovala ve výpisu z centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, výpisu Policie České republiky o hledaných osobách, výpisu z katastrálního rejstříku a ve svých interních registrech. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z údajů od žalovaného, výši jeho příjmů a výdajů ověřila prostřednictvím licence AISP (PSD2) náhledem na jeho bankovní účet. Dne 30. 6. 2020 žalovanému vyplatila dohodnutou částku 2 000 Kč, žalovaný jí však z dohodnutých plateb nic nezaplatil. 2. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. <b>I. Skutková zjištění</b> 3. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen„ soud“) učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byla žalovanému vyplacena částka 2 000 Kč, jíž se žalovaný zavázal do dne 30. 7. 2020 vrátit a vedle toho zaplatit poplatek ve výši 440 Kč za poskytnutí úvěru, celkem tedy 2 440 Kč. Součástí smluvních ujednání strany učinily i všeobecné podmínky, podle jejichž čl. 6 má žalobkyně v případě prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout 0,1 % z dlužné částky. Součástí smluvních ujednání strany učinily i sazebník, podle něhož může žalobkyně v případě prodlení žalovaného s úhradou dluhu požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však 485 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. 4. Žalobkyně žalovanému vyplatila smluvenou částku 2 000 kč na účet. Žalovaný nic z dohodnutých částek žalované nezaplatil. Žalobkyně mu přitom marně zaslala předžalobní upomínku dne 25. 8. 2022. 5. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně zkoumala na základě jím poskytnutých údajů o jeho příjmech a výdajích, které ověřila nahlédnutím do jeho bankovního účtu. Dále jej lustrovala ve výpisu z centrální evidence exekucí, v insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů, výpisu Policie České republiky o hledaných osobách, výpisu z katastrálního rejstříku a ve svých interních registrech. <b>II. Hodnocení soudu</b> 6. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 7. Žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C [číslo] CA [anonymizována dvě slova] proti [jméno] [příjmení] a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). 8. Žalobkyně si při posouzení úvěruschopnosti žalovaného zjistila výši jejího příjmu, kterou společně s jeho výdaji ověřila nahlédnutím do jeho bankovního účtu. Žalovaného dále lustrovala v řadě interních rejstříků a evidencí. Následně pak provedla vyhodnocení úvěruschopnosti. Na základě právě popsaných zjištění soud vyhodnotil, že žalobkyně dostála své povinnosti podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Nespokojila se totiž jen s informacemi od žalovaného, nýbrž tyto informace rovněž ověřila na základě předložených dokladů a následně vyhodnotila z hlediska úvěruschopnosti žalovaného. 9. Žalovaný nedostál svému závazku uhradit žalobkyni do 30. 7. 2020 částku 2 440 Kč skládající se z poskytnuté jistiny ve výši 2 000 Kč a poplatku ve výši 440 Kč za poskytnutí úvěru. Žalovaný je tudíž povinen žalobkyni zmíněnou částku 2 440 Kč uhradit. 10. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého peněžního závazku, je podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 440 Kč od 31. 7. 2020 do zaplacení. 11. Příslušenství pohledávky žalobkyně ve smyslu § 513 občanského zákoníku tvoří rovněž náklady žalobkyně spojené s uplatněním pohledávky. Součástí smluvních ujednání je stanovení paušální výše těchto nákladů v částce 35 Kč za den vymáhání, maximálně však 485 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání. U žalovaného žalobkyně svou pohledávku uplatňovala mimo jiné v období od 15 9. 2020 do 30. 12. 2022. Žalobkyně z tohoto titulu nárokuje úhradu nákladů ve výši 1 220 Kč spojených s uplatněním pohledávky, na což má nárok. 12. Strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného s úhradou jeho dluhu. Podle § 2048 a násl. občanského zákoníku má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši, v níž ji požaduje, tj. ve výši 0,1 % denně z částky 2 440 Kč od 31. 7. 2020 do 28. 10. 2020. Souběh takové smluvní pokuty s úroky z prodlení je možný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ze dne 4. 3. 2002 sp. zn. 33 Odo 47/2002; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná z https://www.nsoud.cz). <b>III. Náklady řízení</b> 13. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Přiznaná částka náhrady nákladů ve výši 1 489 Kč se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po 100 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen„ advokátní tarif“), z odměny za právní zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokát z odměny a z náhrady hotových výdajů povinen odvést, ve výši 189 Kč. Žalobkyně uplatňuje podobné žaloby opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, výše dluhu a doba prodlení.