10 C 60/2023-15 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 6 616,63 Kč s příslušenstvím uvedeným v I. výroku tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdí, že [právnická osoba], uzavřela s žalovaným dne 7. 9. 2015 rámcovou smlouvu o finančních službách a téhož dne i smlouvu o účtu, který žalovanému vedla. Dále [ulice] spořitelna s žalovaným dne 17. 10. 2018 prostřednictvím bankomatu uzavřela smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě mu poskytla kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný na kontokorent neplnil v souladu se smluvními ujednáními, využila [ulice] spořitelna smluvně dohodnuté možnosti celý úvěr učinit splatný ke dni 2. 2. 2021. Dluh žalovaného k tomuto dni činil 6 616,63 Kč na jistině a 106,21 Kč na úrocích a úrocích z prodlení. Svou pohledávku za žalovaným [příjmení] spořitelna postoupila na obchodní korporaci [právnická osoba], která následně zanikla fúzí sloučením s žalovanou, která vstoupila do právního postavení [právnická osoba] O postoupení pohledávky byl žalovaný zpraven. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku ze dne 19. 7. 2022, žalovaný však ani poté svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. <b>I. Skutková zjištění</b> 3. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen„ soud“) učinil následující skutkový závěr. 4. [ulice] spořitelna dne 7. 9. 2015 uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu o finančních službách, na jejímž základě se žalovaný stal jejím klientem s možností využívat nabízené služby. Téhož dne [ulice] spořitelna a žalovaný uzavřeli smlouvu o účtu, na jejímž základě se [ulice] spořitelna zavázala pro žalovaného vést účet číslo [bankovní účet]. 5. Dne 17. 10. 2018 [ulice] spořitelna uzavřela prostřednictvím bankomatu s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru, na jejímž základě získal žalovaný možnost povoleného přečerpání zůstatku na svém bankovním účtu č. [bankovní účet] u [obec] spořitelny, a to až do výše 5 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,90 % ročně. Strany učinily součást smluvních ujednání též čl. 3 písm. a), v němž se žalovaný zavázal celý úvěr, včetně narostlých úroků a dalších nákladů úvěru, splatit nejpozději do 1 roku čerpání úvěru. Úvěr je splacen tak, že nejpozději v poslední den této lhůty nebude zůstatek na účtu záporný. Sjednána byla možnost celý dluh z úvěru prohlásit za okamžitě splatný v případě porušení smluvních povinností žalovaného, mezi něž patří i neuhrazení úvěru či jiného dluhu řádně a včas. Žalovaný kontokorentní úvěr čerpal, nevyrovnal však nepovolené přečerpání úvěru a celou svou pohledávku za ním [ulice] spořitelna učinila okamžitě splatnou ke dni 2. 2. 2021, tehdy činil žalobcův dluh na jistině 6 616,63 Kč a dále 106,21 Kč na úrocích a úrocích z prodlení. 6. Svou pohledávku za žalovaným [příjmení] spořitelna postoupila na obchodní korporaci [právnická osoba] O postoupení pohledávky byl žalovaný informován dopisem ze dne 8. 11. 2021 [právnická osoba], zanikla na základě fúze sloučením se žalovanou zanikla bez likvidace s účinností ke dni 31. 10. 2022. Žalobkyně jako nástupnická společnost vstoupila do právního postavení zanikající [právnická osoba] Investment [ulice]. 7. Žalobkyně před podáním žaloby zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne [datum], žalovaný však ani poté svůj dluh neuhradil. <b>II. Hodnocení soudu</b> 8. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) a v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 9. [ulice] spořitelna jako právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C [číslo] CA [anonymizována dvě slova] proti [jméno] [příjmení] a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). [ulice] spořitelna vedla žalovanému účet od roku 2018. Na základě pohybů na tomto účtu tak měla informace o finanční situaci žalovaného a jeho úvěruschopnosti. Smlouva o kontokorentním úvěru byla uzavřena 17. 10. 2018, informace na základě vedení účtu od roku 2018 tudíž předcházely uzavření smlouvy kontokorentním úvěru. 10. Žalovaný nedostál svému smluvně převzatému závazku a neuhradil své dluhy vzniklé v rámci právního vztahu založeného smlouvou o kontokorentním úvěru. Žalovaný je tak povinen vrátit poskytnou jistinu ve výši 6 616,63 Kč a uhradit kapitalizované úroky a úroky z prodlení, které tu byly ke dni [datum] ve výši 106,21 Kč. Dále žalovaného tíži povinnost platit smluvní úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 6 616,63 Kč (výše tohoto úroku vychází z § 122 odst. 4 ve spojení s § 168 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého peněžního závazku, je podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. povinen zaplatit žalobkyni rovněž úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 616,63 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení. 11. [ulice] spořitelna postoupila svou pohledávku na [právnická osoba], která zanikla fúzí sloučením s žalobkyní. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a po právní stránce na ně dopadá § 1879 a násl. občanského zákoníku. <b>III. Náklady řízení</b> 12. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Přiznaná částka náhrady nákladů ve výši 1 489 Kč se skládá z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby a výzvy k plnění) po 100 Kč (§ 13 odst. 1 a 3 a § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů; dále jen„ advokátní tarif“), z odměny za právní zastoupení advokátkou za tři úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty, kterou je advokátka z odměny a z náhrady hotových výdajů povinna odvést, ve výši 189 Kč. Žalobkyně uplatňuje podobné žaloby opakovaně v mnoha případech, přičemž žaloby jsou podávány na ustáleném vzoru, v němž se mění pouze identifikační údaje žalovaného, výše dluhu a doba prodlení.