10 C 84/2023-19 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 17 400 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Danou částku 17 400 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 10 000 Kč, dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalobkyně tvrdí, že její právní předchůdkyně obchodní korporace [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [příjmení] [jméno]“), uzavřela s žalovaným dne 21. 7. 2014 smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě žalovanému vyplatila 10 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaný zavázal vrátit poskytnutou částku 10 000 Kč a dále úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit 17 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje 28. 7. 2014, přičemž poslední splátka připadala na 31. 8. 2015. Žalovaný však ničeho nezaplatil. Žalobkyně po něm požaduje dále kapitalizovaný úrok ve výši 15 292,81 Kč (jako úrok 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 9. 2015 do 7. 1. 2022), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 190,01 Kč (jako úrok 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 9. 2015 do 7. 1. 2022), úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání. <b>I. Skutková zjištění soudu</b> 3. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní Okresní soud v Českém Krumlově (dále jen„ soud“) učinil následující skutkový závěr. 4. Jak vyplývá z předložené smlouvy, žalovaný s [příjmení] [jméno] uzavřel dne 21. 7. 2014 smlouvu o půjčce, na jejímž základě bylo žalovanému při podpisu smlouvy vyplaceno 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit 17 400 Kč v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Úroková míra byla sjednána ve výši 23,72 % ročně. 5. Karta zákazníka dokládá, že před uzavřením smlouvy [příjmení] [jméno] u žalovaného zjišťoval informace o jeho pravidelných příjmech a výdajích. Žalovanému plynuly příjmy 12 400 Kč z důchodu, 7 000 Kč z nájemného a 10 625 Kč z invalidního důchodu. Jeho výdaje činily 19 600 Kč a zahrnovaly nájem, pravidelné výdaje domácnosti, platby alimentů a výdaje na telefon. Údaje od žalovaného [příjmení] [jméno] ověřil na základě výměrů důchodů a nájemní smlouvy. 6. Žalovaný z dohodnutých plateb nic nezaplatil. 7. [příjmení] [jméno] zanikl dne 30. 9. 2016 fúzí sloučením s obchodní korporací [právnická osoba], [IČO], jež se dne 18. 10. 2022 přejmenovala na [anonymizováno] Green3, SE, což vše vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku. Žalobkyně doložila smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postoupených pohledávek, že dne ke dni 7. 1. 2022 na ni [právnická osoba], [IČO], postoupil svou pohledávku za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno v dopise ze dne 3. 2. 2022, odeslaným dne 4. 2. 2022 na adresu žalovaného, jak dokládá zmíněný dopis a podací lístek. Žalobkyně prokázala, že žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne 10. 10. 2022, kterou mu zaslala téhož dne, což je doloženo touto výzvou a podacím lístkem. <b>II. Hodnocení soudu</b> 8. Po hmotněprávní stránce na posuzovanou věc dopadá úprava v § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) a v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 9. [příjmení] [jméno] jako právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného, jak mu ukládá § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru se při takovém zkoumání nemůže spoléhat jen na informace od spotřebitele, ale musí je rovněž ověřovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (N 32/92 SbNU 334), bod 19.; rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C [číslo] CA [anonymizována dvě slova] proti [jméno] [příjmení] a dalším, bod 37.; rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná z https://nalus.usoud.cz; rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie z https://curia.europa.eu). 10. [příjmení] [jméno] si při posouzení úvěruschopnosti žalovaného zjistil výši jeho příjmu, kterou společně s jeho výdaji ověřil z výměrů důchodů a nájemní smlouvy. Následně pak provedl vyhodnocení úvěruschopnosti. Na základě právě popsaných zjištění soud vyhodnotil, že [příjmení] [jméno] jako právní předchůdce žalobkyně dostál své povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Nespokojil se totiž jen s informacemi od žalovaného, nýbrž tyto informace rovněž ověřil na základě předložených dokladů a následně vyhodnotil z hlediska úvěruschopnosti žalovaného. Rovněž zjištěné informace (příjmy v celkové výši 30 025 Kč měsíčně a výdaje v celkové výši 19 600 Kč měsíčně) nezavdávaly pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet po 300 Kč týdně. 11. Svou pohledávku za žalovaným [právnická osoba], [IČO] postoupil žalobkyni v souladu s [číslo] a následujícími občanského zákoníku, což bylo žalovanému oznámeno. 12. Protože žalovaný v rozporu se smluvně přijatým závazkem ničeho na svůj dluh nezaplatil, je povinen žalobkyni zaplatit 10 000 Kč na dlužné jistině, 4 000 Kč na poplatku za hotovostní inkaso, 2 000 Kč na poplatku za administrativní činnost, 1 400 Kč na úroku za dobu 58 týdnů od uzavření smlouvy (tj. za dobu od 21. 7. 2014 do 31. 8. 2015). Právě zmíněné částky dávají dohromady 17 400 Kč. 13. Žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu neuhrazených smluvních úroků ve výši 23,72 % ročně z jistiny 10 000 Kč. Dané úroky žalobkyně požaduje v kapitalizované formě od 1. 9. 2015 do 7. 1. 2022 ve výši 15 292,81 Kč a dále pak ve výši 23,72 % ročně z jistiny 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 9. 2015 do 7. 1. 2022 činí 15 070,32 Kč, nikoli 15 292,81 Kč, jak uvádí žalobkyně. Částka 15 070,32 Kč = 14 232 Kč + 838,32 Kč, kde 14 232 Kč představuje úrok za 6 let prodlení (od 1. 9. 2015 do 31. 8. 2021; 14 232 Kč = 6 × 0, [číslo] × 10 000 Kč, kde 6 je počet let prodlení, 0, [číslo] je úroková míra 23,72 % a 10 000 Kč jistina) a 838,32 Kč představuje úrok za 129 dní prodlení (od 1. 9. 2021 do 7. 1. 2022; 838,32 Kč = [číslo] × 0, [číslo] × 10 000 Kč, kde 129 je počet dní prodlení, 365 je počet dní v roce, 0, [číslo] je úroková míra 23,72 % a 10 000 Kč jistina). Žalobkyně tedy má nárok na kapitalizovaný smluvní úrok od 1. 9. 2015 do 7. 1. 2022 ve výši 15 070,32 Kč a smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 14. Žalobkyně se tedy domáhá částky 222,49 Kč (15 292,81 Kč – 15 070,32 Kč) z titulu kapitalizovaného smluvního úroku nedůvodně a v této částce byla žaloba zamítnuta. 15. Žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu úroků z prodlení. Na úrok z prodlení má nárok podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Úrok z prodlení žalobkyně v kapitalizované formě od 1. 9. 2015 do 7. 1. 2022 ve výši 5 190,01 Kč a dále pak ve výši 8,05 % ročně z jistiny 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok z prodlení od 1. 9. 2015 do 7. 1. 2022 činí 5 114,51 Kč, nikoli 5 190,01 Kč, jak uvádí žalobkyně. Částka 5 114,51 Kč = 4 830 Kč + 284,51 Kč, kde 4 830 Kč představuje úrok za 6 let prodlení (od 1. 9. 2015 do 31. 8. 2021; 4 830 Kč = 6 × 0, [číslo] × 10 000 Kč, kde 6 je počet let prodlení, 0, [číslo] je úroková míra 8,05 % a 10 000 Kč jistina) a 284,51 Kč představuje úrok za 129 dní prodlení (od 1. 9. 2021 do 7. 1. 2022; 838,32 Kč = [číslo] × 0, [číslo] × 10 000 Kč, kde 129 je počet dní prodlení, 365 je počet dní v roce, 0, [číslo] je úroková míra 8,05 % a 10 000 Kč jistina). Žalobkyně tedy má nárok na kapitalizovaný úrok z prodlení od 1. 9. 2015 do 7. 1. 2022 ve výši 5 114,51 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z jistiny 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. 16. Žalobkyně se tedy domáhá částky 75,5 Kč (5 190,01 Kč – 5114,51 Kč) z titulu kapitalizovaného úroku z prodlení nedůvodně a v této částce byla žaloba zamítnuta. <b>III. Náklady řízení</b> 17. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 3 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně neměla úspěch jen v poměrně nepatrné části, náleží jí proto p