10 C 9/2022-24 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 1 674 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů na odběr a rozbor biologického materiálu zdravotnickým zařízením ve výši 1 674 Kč. Dne [datum] v 20:45 hodin byl žalovaný z důvodu podezření na řízení vozidla pod vlivem návykových, psychotropních a jiných látek než alkoholu kontrolován hlídkou policie a následně převezen Záchrannou zdravotnickou službou Jihočeského kraje do zdravotnického zařízení za účelem odběru krve či dalšího biologického materiálu a jeho rozboru. V případě žalovaného byla znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum] v krevním séru zjištěna koncentrace metamfetaminu a amfetaminu 203 ng/ml a koncentrace THC 4,5 ng/ml. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu k zaplacení žalobou požadované částky, zásilka byla vložena do schránky žalovaného dne [datum] a lhůta k plnění tak uplynula dne [datum], avšak žalovaný dosud nic nezaplatil. 2. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil k žalobě, ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), ačkoliv byl poučen, že v takovém případě bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládat. Žalobkyně souhlasí s rozhodnutím soudu ve věci bez nařízení jednání. 3. Soud na podkladě listinných důkazů předložených žalobkyní učinil skutkový závěr, že žalovaný byl při řízení vozidla hlídkou Policie České republiky vyzván k podstoupení vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem.. Rozborem biologického materiálu byla prokázána přítomnost drog v jeho organismu. Žalobkyně uhradila zdravotnickému zařízení náklady na odběr a rozbor biologického materiálu ve výši uvedené v prvním odstavci tohoto odůvodnění (na základě faktury [číslo] z 15 7. 2020 částku 893 Kč za rozbor odebraného vzorku a na základě faktury [číslo] ze dne [datum] částku 781 Kč za odběr biologického materiálu), celkem tedy 1 674 Kč. Žalobkyně pak marně vyzvala žalovaného k zaplacení náhrady. 4. Podle § 5 odst. 1 písm. g) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, je řidič povinen podrobit se na výzvu policisty vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou než alkoholem. Odkazovaným zvláštním právním předpisem je zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“). 5. Podle § 24 odst. 2 zákona o ochraně zdraví platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly. 6. Jelikož žalobkyně vynaložila náklady na provedení odběru biologického materiálu a jeho rozboru a jelikož se ve vzorku prokázala přítomnost jiných návykových látek v organismu žalovaného, je povinností žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu těchto nákladů, jejich výše činí v posuzované věci 1 674 Kč. Protože žalovaný dluh ani přes výzvu žalobkyně ve stanovené lhůtě nezaplatil, je povinen zaplatit úroky z prodlení v zákonné výši od následujícího dne po uplynutí lhůty k plnění, která v posuzované věci uplynula dnem [datum]. Od následujícího dne je ve smyslu § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“) v prodlení, pročež má podle § 1970 občanského zákoníku povinnost platit úroky z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanoveními § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., podle nichž má žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění práva, a to na paušální náhradu za dva úkony po 100 Kč (výzva k plnění a sepis žaloby) podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písmeno a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 8. Výrok o uložení povinnosti zaplatit soudní poplatek za žalobu se opírá o § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť žalobkyně je od poplatku osvobozena (§ 11 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona), přičemž žalovaný neměl v řízení úspěch a není od poplatku osvobozen. Soudní poplatek podle položky 1 bod 1 písm. a) sazebníku činí 1 000 Kč a je splatný na účet [číslo] [variabilní symbol].