2 C 147/2023-23 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení částky ve výši 54 128,27 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 19. 1. 2020 pod [číslo] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], na straně jedné a žalovaným na straně druhé. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou částí jistiny úvěru ve výši 23 988,98 Kč, smluvní pokutou ve výši 12 282,36 Kč, nesplacenou částí poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 11 468,82 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 2 175,06 Kč a inkasním poplatkem ve výši 4 213,05 Kč. 2. Ve věci soud vydal elektronický platební rozkaz ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], tento ovšem musel být usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], zrušen, neb se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Podáním ze dne 18. 7. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 11 468,82 Kč představující neuhrazenou část poplatku za poskytnutí úvěru. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas, žalovaný pak ve lhůtě k tomu soudem stanovené nereagoval na řádně doručenou výzvu, zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. 5. Na podkladě listin založených ve spisovém materiálu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], uzavřela se žalovaným jakožto spotřebitelem dne 19. 1. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž podkladě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 33 000 Kč, kterážto částka byla žalovanému v hotovosti vyplacena v místě jeho bydliště. Celkově byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 61 348 Kč (jistina ve výši 33 000 Kč + úrok ve výši 3 177 Kč + poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 16 170 Kč + poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 3 061 Kč + inkasní poplatek ve výši 5 940 Kč), a to ve 14 měsíčních splátkách po 4 382 Kč. 6. Za dobu trvání smluvního vztahu zaplatil žalovaný v souhrnu 17 409 Kč, kteréžto plnění bylo alokováno ve výši 9 011,02 Kč na jistinu (33 000 – 9 011,02 = 23 988,98), ve výši 4 701,18 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru (16 170 – 4 701,18 = 11 468,82), ve výši 1 083,91 Kč na sjednaný úrok (3 177 – 1 083,91 = 2 093,09 Kč), ve výši 885,94 Kč na poplatek za vyhodnocení úvěru (3 061 – 885,94 = 2 175,06 Kč) a ve výši 1 726,95 Kč na inkasní poplatek (5 940 – 1 708,95 = 4 231,05). 7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 11. Dle § 122 odst. 2 věty prvé zákona č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. 12. Dle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 13. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 2557/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 14. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. In concreto tedy musí v míře, kterou na něm lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivě požadovat, prošetřit sociální a majetkové poměry úvěrovaného, a to jednak s využitím dat získaných z dostupných databází a registrů, jednak vycházeje z toho, co spotřebitel uvede v žádosti o konkrétní úvěrový produkt. 15. V předmětné věci žalobkyně prokázala, že úvěruschopnost žalovaného prověřila dostatečně pregnantně. Od žalovaného získala podstatné informace stran jeho finančních a rodinných poměrů, z nichž některé též ověřila. Poskytnutá data pak žalovaný stvrdil svým podpisem (viz žádost o úvěr na č. l. 17). 16. Soud dále zaměřil svoji pozornost na opodstatněnost jednotlivých nároků plynoucích z úvěrové smlouvy. Za důvodný lze považovat předně nárok na vrácení nesplacené části jistiny ve výši 23 988,98 Kč, dále nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v sazbě 8,25 % ročně z částky 23 988,98 Kč za období od 20. 5. 2021 do 14. 10. 2022 ve výši 2 776,15 Kč, nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 23 988,98 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, nárok na smluvní pokutu, jejíž výše činí 12 282,36 Kč, což vyhovuje zákonném požadavku vyjádřenému v § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. a konečně nárok na náhradu poplatku za vyhodnocení úvěru v nesplacené výši 2 175,06 Kč, respektive inkasního poplatku v nesplacené výši 4 213,05 Kč. 17. Pokud se týče smluvního úroku, pak opodstatněný je žalobní požadavek co do částky ve výši 2 093,09 Kč, která odpovídá nesplacené části daného úroku za dobu trvání smlouvy o úvěru. Totéž již ovšem neplatí stran smluvního úroku ve výši 5 047,54 Kč za období od 20. 5. 2021 do 14. 10. 2022. Posledně uvedená částka musela být soudem modifikována, a to s ohledem na dikci § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 24. 4. 2020, která se ve zde posuzované věci s ohledem na přechodná ustanovení změnového zákona č. 186/2020 Sb. uplatní, neb prodlení dlužníka nastalo po dni nabytí účinností posledně zmíněného zákona. Počínaje 91. dnem prodlení může tudíž žalobkyně požadovat smluvní úrok ve výši repo sazby zvýšené o 8 procentních bodů, tj. ve výši 8,25 %. Za prvých 90 dnů prodlení (období od 20. 5. 2021 do 18. 8. 2021) činí smluvní úrok v sazbě 15 % ročně z 23 988,98 Kč částku 887,26 Kč, za období od 19. 8. 2021 do 14. 10. 2022 pak smluvní úrok v sazbě 8,25 % ročně dosahuje částky 2 282,73 Kč. 18. S ohledem na shora snesené tudíž soud v souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení co do částky ve výši 11 468,82 Kč zastavil (výrok v odst. I. – zbývající část poplatku za poskytnutí úvěru), co do částky ve výši 1 877,55 Kč žalobu zamítl (výrok v odst. III. – neoprávněný požadavek na smluvní úrok), ve zbývající části pak žalobě vyhověl (výrok v odst. II.). 19. Zbývá jen pro úplnost zmínit, že svoji aktivní legitimaci žalobkyně prokázala předložením příslušné postupní smlouvy včetně relevantní části jejích příloh. 20. Pokud se týče práva na náhradu nákladů řízení, pak v části týkající se nezaplaceného poplatku za poskytnutí úvěru bylo řízení zastaveno, ve zbývající části představované nárokem na zaplacení 42 659,45 Kč naopak žalobkyně procesně uspěla. Celkově se žalobkyně domáhala částky 54 128,27 Kč, úspěšná tak byla v rozsahu 79 %, neúspěšná pak v rozsahu 21 %, čistý úspěch tudíž reprezentuje hodnota 58 % Náklady řízení představuje jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 1 708 Kč (původně zaplacen ve výši 2 166 Kč, zčásti vrácen ve výši 458 Kč), jednak náklady právního zastoupení ve výši 10 800 Kč, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí právního zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění) ve výši 9 900 Kč (3 x 3 300 Kč) a tři režijní paušály ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Výslednou částku 10 800 Kč pak nutno navýši