2 C 239/2023-27 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhá zaplacení částky ve výši 38 523 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 11. 11. 2021 pod č. [anonymizováno] mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] na straně jedné a žalovaným na straně druhé. Žalovaná částka je tvořena nesplacenou jistinou úvěru ve výši 15 000 Kč, smluvní pokutou ve výši 7 500 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 16 023 Kč. 2. Ve věci soud vydal elektronický platební rozkaz ze dne 31. 7. 2023, [číslo jednací], tento ovšem musel být usnesením ze dne 4. 10. 2023, [číslo jednací], zrušen, neb se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Podáním ze dne 30. 11. 2023 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 16 023 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru. 4. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o. s. ř., neboť žalobkyně s takovým postupem vyslovila souhlas, žalovaný pak ve lhůtě k tomu soudem stanovené nereagoval na řádně doručenou výzvu, zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. 5. Na podkladě listin založených ve spisovém materiálu sp. zn. [spisová značka] má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] jakožto úvěrující uzavřela se žalovaným jakožto úvěrovaným spotřebitelem dne 11. 11. 2021 smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na jejímž podkladě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, kterážto částka byla převedena na bankovní účet žalovaného. Celkově byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 499,71 Kč (jistina ve výši 15 000 Kč + poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 16 023 Kč + úrok), a to jednorázově do 10. 12. 2021. 6. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný neuhradil ničeho, kterýžto stav trvá dosud. 7. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 11. Dle § 122 odst. 2 věty prvé zákona č. 257/2016 Sb. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. 12. Dle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 13. Dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 14. Potřeba připomenout, že v souladu s § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jest úvěrující povinen prověřit schopnost úvěrovaného spotřebitele poskytovaný úvěr splatit. Nesmí se přitom jednat o postup toliko formální, leč úvěrující musí opatřit takové informace, aby komplexně prověřil platební schopnosti úvěrovaného spotřebitele. In concreto tedy musí v míře, kterou na něm lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu spravedlivě požadovat, prošetřit sociální a majetkové poměry úvěrovaného, a to jednak s využitím dat získaných z dostupných databází a registrů, jednak vycházeje z toho, co spotřebitel uvede v žádosti o konkrétní úvěrový produkt. 15. V předmětné věci žalobkyně prokázala, že úvěruschopnost žalovaného prověřila s ohledem na výši poskytovaného úvěru dostatečně pregnantně. Od žalovaného získala výplatní pásky za období [číslo], [číslo] a [číslo], z nichž se podává výše čisté mzdy v částkách 40 193 Kč, 46 426 Kč a 31 842 Kč, naopak exekuční srážky z výplatních pásek zjevny nejsou. Za těchto okolností právní předchůdkyně žalobkyně důvodně předpokládala, že žalovaný svým platebním povinnostem dostojí. 16. Soud dále zaměřil svoji pozornost na opodstatněnost jednotlivých nároků plynoucích z úvěrové smlouvy. Za důvodný lze považovat předně nárok na vrácení nesplacené jistiny ve výši 15 000 Kč, dále nárok na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v sazbě 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč za období od 11. 12. 2021 do 28. 2. 2023 ve výši 1 550,96 Kč, nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 15 000 Kč od 18. 3. 2023 do zaplacení, nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 618,62 Kč a konečně nárok na smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč, jak je tato sjednána v čl. VII bodě 2 úvěrové smlouvy. 17. Pokud se týče smluvního úroku, pak opodstatněný je žalobní požadavek co do částky ve výši 493 Kč, která odpovídá nesplacené části daného úroku za dobu trvání smlouvy o úvěru od 11. 11. 2021 do 10. 12. 2021. Totéž již ovšem neplatí stran smluvního úroku ve výši 2 689,67 Kč za období od 11. 12. 2021 do 23. 5. 2022. Posledně uvedená částka musela být soudem modifikována, a to s ohledem na dikci § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 24. 4. 2020. Počínaje 91. dnem prodlení může tudíž žalobkyně požadovat smluvní úrok ve výši repo sazby zvýšené o 8 procentních bodů, tj. ve výši 8,5 %. Za prvých 90 dnů prodlení (období od 11. 12. 2021 do 10. 3. 2022) smluvní úrok v sazbě 40 % ročně z 15 000 Kč představuje částku 1 480 Kč, za období od 11. 3. 2022 do 23. 5. 2022 ovšem při sazbě 8,5 % ročně z 15 000 Kč činí toliko částku 258 Kč. Právě uvedené implikuje neopodstatněnost žalobníku požadavku na kapitalizovaný smluvní úrok co do částky 951,67 Kč (3 182,67 – 493 – [číslo] – 258 = 951,67 Kč). 18. S ohledem na shora snesené tudíž soud v souladu s § 96 odst. 2 o.s.ř. řízení co do částky ve výši 16 023 Kč zastavil (výrok v odst. I. – poplatek za poskytnutí úvěru), co do částky ve výši 951,67 Kč žalobu zamítl (výrok v odst. III. – neoprávněný požadavek na smluvní úrok), ve zbývající části pak žalobě vyhověl (výrok v odst. II.). 19. Zbývá jen pro úplnost zmínit, že svoji aktivní legitimaci žalobkyně prokázala předložením příslušné postupní smlouvy včetně relevantní části jejích příloh. 20. Pokud se týče práva na náhradu nákladů řízení, pak v části týkající se nezaplaceného poplatku za poskytnutí úvěru bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí, ve zbývající části představované nárokem na zaplacení 22 500 Kč naopak žalobkyně procesně uspěla. Celkově se žalobkyně domáhala částky 38 523 Kč, úspěšná tak byla v rozsahu 58 %, neúspěšná v rozsahu 42 %, čistý úspěch tudíž reprezentuje hodnota 16 % Náklady řízení představuje jednak zaplacený soudní poplatek ve výši 1 029 Kč (původně zaplacen ve výši 1 542 Kč, zčásti vrácen ve výši 513 Kč), jednak náklady právního zastoupení, které tvoří odměna advokáta za 3 úkony právní služby učiněné do podání žaloby (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč) a s tím související 3 režijní paušály ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a odměna advokáta za 1 úkon učiněný po podání žaloby ve výši 2 660 Kč a s tím související 1 režijní paušál ve výši 300 Kč. Výslednou částku 4 760 Kč pak nutno navýšit o 21 % sazbu DPH, jejímž je advokát žalobkyně plátcem. 21. Po vynásobení celkové sumy nákladů ve výši 6 788,60 Kč koeficientem 0,16, jenž vyjadřuje čistý úspěch ve věci, náleží žalobkyni náhrada nákladů v částce 1 086,17 Kč. 22. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby v částce 16 023 Kč po vydání elektronického platebního rozkazu, ovšem ještě před zahájením prvního jednání ve věci, byla ž