5 C 202/2023-23 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově dne 3. 7. 2023 domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobcům částku 8 220,57 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dohody o uznání dluhu ze dne 31. 5. 2023, když dluh 8 220,57 Kč s příslušenstvím se týká pohledávky žalobkyně za žalovanou z titulu smlouvy o sdružených dodávkách plynu [číslo] ve znění dodatku ze dne 31. 3. 2020 [číslo]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání se nedostavila. Platební rozkaz byl zrušen pro nedoručení žalované. 3. Soud vyzval účastníky ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání ve věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze ve věci rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě z rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce s tímto postupem souhlasil, žalovaná se ve věci nevyjádřila, ve smyslu poučení zaslaného jí soudem, soud tedy její souhlas ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal. Poté soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 4. Soud na základě předložených listinných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná podepsala uznání dluhu dne 31. 5. 2023, když v předloženém dokumentu je uvedeno, že žalovaná uznává svůj dluh co do důvodu a výše ve výši 8 220,57 Kč jako součet neuhrazených plateb za dodávky energií, poplatku za upomínání po splatnosti a zákonného úroku z prodlení. Předžalobní výzva byla podána již 9. 5. 2023, v dohodě o uznání dluhu byla žalovaná oprávněna splácet dluh ve třech splátkách po 2 740,19 Kč, když poslední splátka byla splatná 31. 7. 2023. Žalovaná však přesto dlužnou částku, byť i jen částečně neuhradila. 5. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaná dluží žalobkyni z titulu uznání dluhu ze dne 31. 5. 2023 částku 8 220,57 Kč, kterou uznala jako dluh související se smlouvou o sdružených dodávkách plynu [číslo] ze dne 24. 1. 2018 ve znění dodatku [číslo] ze dne 31. 3. 2020. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., o. z., dle něhož uzná-li někdo svůj dluh, co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Právní praxe vztahující se k institutu uznání dluhu uvedené např. v komentáři k občanskému zákoníku, ASPI, C.H.BECK, a též judikatuře Nejvyššího soudu, dle níž judikatura Nejvyššího soudu k § 558 občanského zákoníku či § 323 odst. 1 obchodního zákoníku se vztahuje i k § 2053 zákona č. 89/2012 Sb. Aby uznání dluhu mělo účinky předvídatelné citovaným ustanovením, musí být z takového uznání zřejmé, kdo je čí, vůči komu směřuje, jaký peněžitý či nepeněžitý dluh dlužník uznává. Musí být zřejmá též výše a důvod. Tyto skutečnosti musí být objektivně zjistitelné, což znamená, že pro uznání nestačí, že strany musely vědět, resp. jim muselo být zřejmé, jaký konkrétní závazek dlužník uznává (viz rozhodnutí [spisová značka]). Právní důvod a výši dluhu je nutné identifikovat v okamžiku uznání dluhu. Uznávaný dluh nesmí být zaměnitelný s jiným. Právní důvod dluhu či jeho výše nemusí být identifikován přímo v uznávacím projevu, postačí, bude-li z uznávacího projevu zřejmé, který dluh je dlužníkem utvrzován. Může být také např. určen odkazem na listiny, faktury, objednávku, ve které je důvod dluhu určen ([spisová značka], [spisová značka]). V tomto případě je tedy z listiny jasné, o jaký dluh se jedná, tedy dluh, který není zaměnitelný s jiným, i skutečnost, že ho žalovaná uznává. Soud proto žalobě vyhověl. 7. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč. Žalobce ve věci nebyl zastoupen advokátem, náleží mu tak ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to § 2 odst. 3 za dva úkony po 300 Kč celkem 600 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 1 600 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal. 8. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z § 160 o. s. ř.