7 C 223/2023-35 — Okresní soud v Českém Krumlově

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 28. 2. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení 9 309 Kč s příslušenstvím uvedeném ve výroku II. tohoto rozsudku. S žalovaným sjednala prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] ve výši 6 000 Kč, který byl splatný společně s poplatkem 2 211 Kč do 29. 8. 2022. V rozsahu částky 1 098 Kč se jedná o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 6 000 Kč za období od 30. 8. 2022 do 28. 2. 2023. Předžalobní výzva k plnění byla bezvýsledná. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz čj. EPR [číslo], který byl zrušen podle § 173 odst. 2 o. s. ř. K výzvě soudu, aby žalobkyně doložila zkoumání úvěruschopnosti uvedla, že v zásadě není možné, aby ve sporném řízení soud sám právně významné skutečnosti, které nebyly účastníkem, jehož ve vztahu k nim tíží povinnost tvrzení, sám vyhledával, a to ani tehdy, jestliže by z nich učiněné zjištění mohlo vést k závěru o neplatnosti hodnoceného jednání. K dispozici měla výpis z účtu žalovaného za období od února do srpna 2022, ze kterých vyplynul kreditní obrat ve výši několika desítek tisíc Kč. K vyjádření připojila mimo jiné i výpisy z účtu žalovaného za období od 31. 8. 2021 do 1. 8. 2022. Soud, s ohledem na výše uvedené a rozsudek Soudního dvora EU ve věci C [číslo] OPR-Finance, z úřední povinnosti přezkoumal platnost předmětné úvěrové smlouvy, jejíž stranou byl žalovaný jako spotřebitel. Lze konstatovat, že žalobkyně nepostupovala v souladu s § 86 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen ZSÚ) a neposoudila jeho úvěruschopnost řádně, protože si nevyžádala doklady o jeho majetkových a rodinných poměrech, příjmech a výdajích. Měla k dispozici výpisy z účtu potvrzující měsíční příjem žalované okolo 23 000 Kč, ale rozhodně nezohlednila, že v doloženém období čerpal úvěry v celkové výši 124 535 Kč od společností zabývajících se poskytováním krátkodobých úvěrů/půjček ([právnická osoba], The [anonymizováno], s. r. o., [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba]). Za daného stavu tak soud shledal úvěrovou smlouvu neplatnou (§ 87 odst. 1 ZSÚ), proto žalobkyni přiznal pouze jistinu, na kterou žalovaný nic neuhradil. Ve zbývajícím rozsahu (poplatku a smluvní pokuty) byla žaloba zamítnuta. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, proto má žalobkyně právo na úrok z prodlení (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb.), občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po dni splatnosti do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Jen u podepsaného soudu žalobkyně podala více žalob (návrhů na EPR) na zaplacení peněžitého plnění nepřevyšujícího 50.000 Kč Náklady řízení byly posouzeny podle § 14b advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 7. 2014. Jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem 400 Kč, třemi úkony advokáta (příprava a převzetí, písemná výzva k plnění, podání žaloby) po 200 Kč a třemi režijními paušály po 100 Kč, to vše (vyjma soudního poplatku) zvýšené o 21 % DPH, celkem 1 489 Kč. Žalobkyně měla úspěch v rozsahu částky 6 000 Kč, což představuje 65% žalované částky 9 309 Kč. Odečtením úspěchu od neúspěchu má nárok na 30% vyčíslených nákladů, tedy 446,70 Kč. O lhůtě plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř.