5 C 325/2024-15 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 16. 7. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobkyni 7 584 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání podle § 115a) o. s. ř., ačkoli byla poučena, že v takovém případě bude soud její souhlas předpokládat. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila.3. Žalobkyně odůvodnila žalobu tím, že žalovaný cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, když žalobkyně je provozovatelem veřejné drážní a silniční dopravy na základě zákona č. 111/1994 Sb. a zákona č. 226/1994 Sb. Provádí smluvní přepravu veřejnosti na základě smluvních přepravních podmínek vydaných žalobkyní. Žalovaná byla přepravována bez platné jízdenky a nedokázala se platným jízdním dokladem prokázat, čímž porušila přepravní podmínky žalobkyně. Žalovaná takto cestovala dne 9. 6. 2023 ve 12:03 hod. linkou č. 1, 7. 2. 2022 v 11:46 hodin linkou č. 4, 24. 6. 2022 v 9:41 hodin linkou č. 24, 28. 6. 2022 v 17:49 hodin linkou č. 2, 3. 1. 2023 ve 14:27 hodin linkou č. 2. Kromě jízdného ve výši 22 Kč nebo 20 kč žalovaná je povinna zaplatit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč.4. S ohledem na to, že žalobkyně v řízení prokázala nárok na zaplacení celkem žalované částky 7 584 Kč, a to včetně příslušenství, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Za každou z pěti jízd účtovala žalobkyně cestovní přirážku ve výši 1 500 Kč, jízdné účtovala za jízdu dne 9. 6. 2023 ve výši 22 Kč, dále jízdné za jízdu dne 7. 2. 2022 ve výši 20 Kč, dále jízdné za jízdu dne 24. 6. 2022 žalobkyně neúčtovala, za jízdu dne 28. 6. 2022 účtovala žalobkyně jízdné ve výši 20 Kč, za jízdu dne 3. 1. 2023 účtovala žalobkyně jízdné ve výši 22 Kč. Celková částka tak činí 7 584 Kč.5. Po právní stránce soud posoudil věc jako porušení přepravních podmínek žalobkyně, dále soud vycházel z § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., obč. zákoníku, dle něhož smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Povinnost vyplývá z § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách v platném znění, popř. z § 18a) odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě v platném znění.6. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. jí přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně ve věci účtovala zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále paušální náhradu ve smyslu vyhl. 254/2015 Sb., a to § 2 odst. 1 při podání návrhu na ustáleném vzoru, kdy hodnota plnění nepřevyšuje 50.000 Kč, činí paušální náhrada do podání návrhu na zahájení řízení 100 Kč za každý úkon. Za předžalobní výzvu a podání žaloby účtovala žalobkyně 2 úkony po 100 Kč, celkem 200 Kč. Součástí nákladů řízení nemůže být náhrada DPH z paušální náhrady hotových výdajů, neboť podle § 137 odst. 3 o. s. ř. tato náhrada patří k nákladům řízení jen tehdy, je-li účastník zastoupen advokátem, notářem či patentovým zástupcem. I kdyby byl účastník sám plátcem DPH, právo na náhradu DPH nemá, neboť předmětem této daně podle § 2 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 535/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je pouze dodání zboží za úplatu povinnou osobou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti v místech plnění v tuzemsku, nebo poskytnutí služby za úplatu povinnou osobou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti v místech plnění v tuzemsku. Hotové výdaje účastníka však nejsou dodáním zboží ani poskytnutím služeb za úplatu. Soud proto žalobci jako náhradu nákladů přiznal celkově částku 600 Kč.7. Povinnost plnit do tří dnů od právní moci rozsudku vyplývá z §160 o. s. ř.