5 C 86/2024-21 — Okresní soud v Českém Krumlově

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Českém Krumlově (návrhem na vydání platebního rozkazu) ze dne 20. 11. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud stanovil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 18 609 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o úvěru č. , tel. číslo, ze dne 23. 11. 2022, kterou uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, Na základě této smlouvy dlužil žalovaný žalobkyni částku 18 609 Kč s příslušenstvím. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu zpět co do smluvní pokuty ve výši 2 709 Kč a co do kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč. Předmětem řízení dále zůstala částka 15 900 Kč s příslušenstvím.2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento byl pro nedoručení žalovanému zrušen, když se jednalo o platební rozkaz EPR , Anonymizováno, /2023-5 ze dne 29. 11. 2023.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ve věci bylo ve smyslu § 115 a) o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci řízení, na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto výslovně souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, doručeno mu bylo fikcí, soud ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal. Soud následně rozhodoval na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.4. Žalobkyně v řízení prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, dne 23. 11. 2022, na základě níž byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 900 Kč. Žalovaný tento úvěr vyčerpal, nesplnil však povinnosti uvedené ve smlouvě týkající se splácení uvedeného úvěru. Smlouvu o úvěru ze dne 23. 11. 2022 spolu s obchodními podmínkami smlouvy o úvěru soudu žalobce předložil. Předložil i potvrzení o čerpání úvěru převedením na účet žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla převedena na žalobce smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2022. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 15 900 Kč na nezaplacené jistině úvěru, dále potom nesplacenou smluvní pokutu ve výši 2 709 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 120 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 900 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 143,49 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč. Po částečném zastavení řízení o částku smluvní pokuty ve výši 2 709 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč zůstala předmětem řízení částka 15 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky.5. Soud vyzval žalovanou po seznámení se s listinnými důkazy předloženými žalobcem, aby žalobce předložil a označil důkazy o prověření příjmů a výdajů žalované za odpovídající období, posouzení závazků žalované a jejich splnění, majetkovou situaci žalované apod. Žalobce k tomu tvrzením ze dne 22. 4. 2022, když uvedl, že bere žalobu částečně zpět. Žádné doklady o řádném zkoumání úvěruschopnosti, které soud nad rámec předložených důkazů vyžádal od žalobce, žalobce nedoložil. Za této situace soud s ohledem na § 86 zákona č. 257/2016 Sb. dospěl k závěru, že ve smyslu § 86 odst. 1, 2 žalobce řádně nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele. Před podáním žaloby byla žalovanému řádně odeslána předžalobní výzva, a to 2. 11. 2023.6. Skutkovým závěrem soudu je, že žalovaný dluží žalobkyni z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 11. 2022, č. smlouvy úvěru , tel. číslo, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným částku 15 900 Kč s příslušenstvím. Co do zbývající částky soud žalobu zamítl jako nedůvodnou, když posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou a žalovaná je povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem.7. Po právní stránce soud vychází z § 2991 odst. 1, dle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle § 2991 odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle odst. 1, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazků z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších druhů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Dle § 87 odst. 1, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Soud tedy shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., neboť nebyly splněny podmínky § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Poskytovatel zkoumal sice úvěruschopnost spotřebitele, nikoliv však řádně, a poskytl spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1.11. Žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná, a to co do částky 15 900 Kč, neúspěšná co do částky 2 709 Kč, když co do této částky bylo řízení zastaveno. Úspěch žalobkyně tedy činí 85 %, neúspěch 15 %, odečtení neúspěchu od úspěchu tak činí 70 %. Žalobkyně má tak právo na 70 % nákladů řízení. Tyto ve smyslu vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to § 14b odst. 1.2 činí 300 Kč za jeden úkon právní služby. Za tři úkony právní služby náleží advokátu 900 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží advokátu 100 Kč ve smyslu § 14b odst. 5a, za tři úkony celkem 300 Kč. K celkové částce 1 200 Kč je třeba připočítat 21 % DPH ve výši 252 Kč, celkem tedy 1 452 Kč. , adresa, se zaplaceným soudním poplatkem 800 Kč činily náklady řízení 2 252 Kč. 70 % těchto nákladů činí 1 576,40 Kč, které soud žalobkyni jako účelně vynaložené náklady přiznal.12. Povinnost zaplatit žalovanou částku v pravidelných měsíčních splátkách uvedené ve výroku tohoto rozsudku ve splátkách vyplývá z § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., kdy soud poskytl žalovanému delší lhůtu k plnění tak, aby byl schopen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se sice k jednání nedostavil, s ohledem na to, že žalobkyně majetkové poměry žalobce řádně nezkoumala, lze předpokládat, že i s ohledem na nesplnění povinností vyplývajících z původní smlouvy nejsou majetkové poměry dobré. Tomu odpovídá i lhůta k plnění.